Nizozemské volby, které se uskuteční ve středu, přitahují pozornost z mnoha důvodů: od obav z hackerských útoků, kvůli kterým se hlasy budou přepočítávat ručně, po možné vítězství populistického Geerta Wilderse. Voleb se navíc účastní rekordních 28 partají a očekává se, že do parlamentu se jich dostane zhruba polovina. Čím se od sebe liší jedenáct stran, které nyní v parlamentu zasedají?
Nizozemská politika dlouho stála na třech nejsilnějších pilířích, které se dělily o podporu 80 procent voličů. Letos však vládní strany VVD a PvdA podle politologů přijdou o desítky křesel na úkor menších konkurentů a z trojice nejsilnějších rostou jen křesťanští demokraté CDA.
„Hlavní“ strany si tak mezi sebou rozdělí podle odhadů 40 procent všech hlasů. „Všechny velké strany spolu už někdy vládly a vytvářely centristické koalice. Lidé dnes hledají alternativu,“ řekl pro list The Financial Times politolog Cas Mudde.
GroenLinks: Zelení s mladým elegánem
Jednou ze středně velkých stran, která alternativu nabízí, ale působí přitom v nizozemské politice už dlouho, jsou tamní zelení. V dolní komoře mají čtyři křesla, po středečních volbách by však mohli dosáhnout až na patnáct míst. Podle průzkumů jim hlas chtějí dát voliči, které zklamala vládní sociální demokracie PvdA.
Je to především zásluha šéfa strany, třicátníka Jesse Klavera. Média ho s oblibou přirovnávají ke kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi nebo americkému prezidentu Johnu Kennedymu. Ten je pro Klavera podle jeho slov vzorem.
Zelení, kteří do voleb míří s tématy jako ekologie, férová distribuce bohatství nebo rovný přístup ke vzdělání a zdravotní péči, mají i díky Klaverovi ještě jedno silné téma. Proti populistickému Geertu Wildersovi nabízí tolerantní přístup k lidem jiné barvy pleti a původu. Klaverův otec totiž pochází z Maroka, a mladý politik si proto Wildersovy útoky na Maročany bere osobně.
PvdA: Sociální demokracie se propadá
Strana práce dlouhodobě patří k největším nizozemským stranám, jen za posledních 30 let byla členem vládnoucích koalic pětkrát a jen tři volební období strávila v opozici.
Dosud druhá nejsilnější strana ale za čtyři roky svého vládnutí s VVD Marka Rutteho přišla o většinu podpory a nyní ji, s vidinou osmi procent hlasů, čeká jeden z nejhorších volebních výsledků v její sedmdesátileté historii. Z pětatřiceti křesel se bude muset zřejmě až se dvěma třetinami rozloučit.
Dřív levicová partaj se nyní hlásí spíš k politice středu. Místo škrtů zdůrazňuje investice do vzdělání a zdravotnictví. Ačkoliv lídr Lodewijk Asscher vyjádřil pochopení pro zklamané Nizozemce, kteří uvažují o protestním hlasu pro Wildersovu PVV, ministr financí za Stranu práce Jeroen Dijsselbloem zdůrazňuje, že integrace cizinců mezi Nizozemce je možná a nenávistné výstupy proti imigrantům označil za jed společnosti.
CDA: Křesťanští demokraté chtějí slušné Nizozemce
Tradiční protestantská strana strávila posledních sedm let v opozici. Tentokrát ale může ze svých současných 13 křesel dosáhnout až na dvě desítky. Možná proto, že předseda Sybrand Buma v kampani zdůrazňuje „slušné chování“, které požaduje od Nizozemců i příchozích.
Křesťanští demokraté patří dlouhodobě k zastáncům další integrace Evropské unie, ostatně před dvanácti lety prosazovali takzvanou euroústavu.
Letos strana kritizovala konání referenda o asociační dohodě Ukrajiny s Evropskou unií, kterou Nizozemci k nelibosti CDA odmítli. Strana už oznámila, že v povolebním vyjednávání nepodpoří vznik levicové koalice se zelenými, PvdA a socialisty.
VVD: Možná vítěz, ale slabý
Dosud nejsilnější vládní Strana za svobodu a demokracii premiéra Marka Rutteho zřejmě ve volbách zvítězí. Ze 40 mandátů jí ale předvolební průzkumy slibují zhruba 25 a o prvenství bude do poslední chvíle bojovat s Geertem Wildersem.
Hlavním bodem programu je malý a úsporný stát s nízkými daněmi, dobře zakotvený v Evropské unii. Martk Rutte platí dlouhodobě za jednoho z největších spojenců německé kancléřky Angely Merkelové v oblasti úspor a přístupu k zadluženému Řecku.
Doma však vystupuje vůči Evropské unii lehce skepticky, a pravděpodobně tak cílí na nerozhodnuté voliče, kteří by jinak dali svůj hlas Wildersově PVV.
50PLUS: Disciplinovaní senioři hlasují
Ačkoliv mají hnutí, která hájí zájmy lidí v předdůchodovém věku, v Nizozemsku svou tradici, strana 50PLUS je stará teprve osm let. Ve svém programu trvá na opětovném snížení hranice pro odchod do důchodu na 65 let a podpoře zaměstnanosti padesátníků, kteří mohou kvůli svému věku obtížně hledat práci.
Strana je ale spolu s CDA atraktivní i pro lidi, kteří penzi už pobírají. Díky tomu může 50PLUS své dva mandáty znásobit až na deset. Lidé starší 65 let v Nizozemsku tvoří čtvrtinu populace a patří k nejdisciplinovanějším voličům.
Nevadí jim ani to, že předseda Henk Krol, dřív šéfredaktor gay magazínu Gay Krant, neplatil svým zaměstnancům odvody na důchody. A jako jeden z mála nevyloučil možnou spolupráci s krajně pravicovým Wildersem, když řekl, že pokud se ostatní strany pokusí PVV vytlačit na okraj, populistům by to mohlo jen pomoci.
SP: Socialisté bez marxismu
Levicová SP sice vyrostla v 70. letech na maoismu a marxismu, ale o dvacet let později kritizovala čínský model socialismu, přičemž marxismu se vzdala úplně.
Socialisté se dnes považují za alternativu dříve levicové PvdA, která se posunula spíš do středu. Pád popularity vládní PvdA ale socialistům oproti očekávání nepomohl a získají nejspíš stejný volební výsledek jako v roce 2012 a 15 křesel.
SP platí za jedinou nizozemskou levicovou stranu, která je zároveň skeptická vůči Evropské unii. V čele s Emilem Roemerem se vymezuje také vůči privatizaci státního majetku nebo dopadům globalizace, navrhuje zvýšit minimální mzdu a výdaje na školství, bezpečnost a zdravotnictví.
SGP: Ortodoxní kalvinisté
Nejstarší nizozemská strana v současnosti drží tři křesla a nejspíš je získá ve volbách i nyní. Přestože se voleb účastní už téměř sto let, zatím nikdy nebyla součástí koalice. Ženy mohly do SGP vstoupit poprvé až před deseti lety.
SGP reprezentuje ortodoxní kalvinisty, kteří vystupují kriticky vůči potratům a eutanazii a prosazují tradiční role muže a ženy. Na základě biblického citátu „Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita“ bojuje za zavedení trestu smrti.
SGP natolik důsledně prosazuje dodržování křesťanských zásad, že v neděli vypíná své webové stránky. Místo volebního programu se tak čtenář dozví, že „neděle je dnem odpočinku, požehnáním Stvořitele. Proto i tyto stránky jsou v neděli zavřené“.
D66: Eurodemokraté míří ke svému nejlepšímu výsledku
Strana, jejíž název odkazuje k roku založení, se označuje jako sociálně liberální a vyznačuje se rychle rostoucí členskou základnou. Vede ji Alexander Pechtold. Za poslední dekádu vyrostla ze tří křesel až na aktuálních 12. Ty může po středečních volbách proměnit v 17 mandátů.
Eurodemokraté, jak se jim také říká, podporují silnější a integrovanější Evropskou unii s minimem vnitřních překážek pro pracovní trh. Letos navrhují zvýšit výdaje na školství o 4,5 miliardy eur, v přepočtu 121,6 miliardy korun. Peníze chtějí dát také na rekvalifikační kurzy a platy učitelů.
PvdD: Za práva zvířat. A proti globalizaci
Strana za práva zvířat je jediná ze současných parlamentních partají, kterou vede do voleb žena: Marianne Thieme. PvdD drží dva mandáty, ve volbách by ale mohla dosáhnout až na šest.
Zastánci práv zvířat se začali politicky angažovat v roce 2002 a už o čtyři roky později se jim podařilo přesvědčit vládu, aby se zavázala k podpoře snižování spotřeby masa.
Strana je – na rozdíl od zelených – značně euroskeptická, nepřeje si rozšiřování eurozóny a varuje před ekologickými dopady globalizace. Podporuje vyšší daně na fosilní paliva a navrhuje zrušení zoologických zahrad.
CU: Progresivní křesťanští demokraté
Sociálně konzervativní strana protestantů je proti potratům, gay partnerstvím a eutanazii. Naopak v otázkách imigrace a problémů životního prostředí zastává progresivní názory a v ostatních oblastech je spíš středolevá.
Od svého vzniku v roce 2000 nikdy nedosáhla na více než pět křesel, letos má ale šanci až na sedm.
PVV: Vezměte si Nizozemsko zpátky
Krajně pravicová strana jediného člena, Geerta Wilderse, je favoritem voleb, o první místo bojuje s VVD premiéra Rutteho. Místo programu nabídla jedenáctibodový seznam hesel, mezi nimiž je odchod z Evropské unie, zakázání Koránu a zavření nizozemských mešit.
V předčasných volbách v roce 2012 získala PVV 15 mandátů, v současnosti ale drží po odchodu tří poslanců 12 křesel a ve středu má šanci jejich počet zdvojnásobit.
A to přesto, že Wilders, který už dvanáct let žije pod policejní ochranou, s voliči nekomunikuje přímo, ale převážně na Twitteru. V únoru předvolební mítinky zrušil úplně poté, co byl člen jeho ochranky obviněn ze spolupráce s kriminálním gangem z Maroka. Většina stran už oznámila, že s Wildersem po volbách spolupracovat nebude.
