Neznámý mecenáš nabízí obří částku za návrat ukradených šperků z Drážďan

Nahrávám video

Tajemný mecenáš umění nabízí 1,3 milionu eur (zhruba 33,1 milionu korun) za návrat ukradených drážďanských klenotů. Vyšetřování nepřineslo od listopadové loupeže žádný výrazný posun. Podle expertů nabízená částka nemusí stačit, jelikož hodnota vzácných klenotů je nevyčíslitelná.

„Dobrý den, jmenuji se Josef Resch. Právě se díváte na 1,3 milionu eur v hotovosti,“ uvedl prostředník ve videu. Velkou částku nabízí neznámý mecenáš výměnou za ukradené vzácné předměty.

„Jako je tomu i v tomto případě, lidé nabízející peníze často využívají prostředníka, protože nechtějí publicitu. Chtějí zajistit, aby umělecký poklad byl v bezpečí, a to je chvályhodné,“ myslí si mluvčí berlínských policejních odborů Benjamin Jendro.

Německá policie už v listopadu vypsala za klenoty odměnu půl milionu eur (asi 12,7 milionu korun). Více než dvojnásobná nabídka by podle vyšetřovatelů mohla být v mnoha směrech užitečná. „Naší prioritou je trestní stíhání pachatelů i navrácení majetku. Takže když někdo nabízí peníze, může to pomoci stejně, jako když je někdo svědkem zločinu,“ podotkl Jendro.

Policie chce také dopadnout pachatele

Za vyloupením drážďanské klenotnice stojí podle vyšetřovatelů čtveřice zlodějů. Dva z nich do budovy pronikli přes zamřížované okno a sekyrou rozbili vitrínu, ze které šperky odnesli.

„Mecenáš se zajímá pouze o návrat klenotů, nikoliv o pachatele,“ tvrdí prostředník Resch. To kritizuje policie, podle které jde i o dopadení lupičů.

„Samozřejmě to říká účelově, protože by to mohlo některé lidi odradit. V minulosti se takové případy spíše řešily v zákulisí za zavřenými dveřmi,“ konstatoval Jendro.

Mezi ukradenými předměty je třeba diamanty vykládaný meč, polský Řád bílé orlice nebo brož královny Amálie Augusty s více než šesti sty brilianty. Policie odhadla cenu předmětů ze sbírky z 18. století na 25,5 miliardy korun.

Podle muzea je ale jejich hodnota nevyčíslitelná. Panují obavy, že klenoty už nikdy nezíská zpět. Lupiči je teoreticky mohou rozebrat na menší části a následně rozprodat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 7 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.