Na megakrádeži v Drážďanech se podíleli čtyři zloději. Odnesli si méně šperků, než se čekalo

Nahrávám video

Pondělní krádež šperků v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba) uskutečnila čtveřice zlodějů, ukázaly záběry z bezpečnostních kamer. Dosud policie mluvila o nejméně dvou pachatelích. Vyšetřovatelé stále nemají konkrétní stopu, za informace o pachatelích úřady nabízejí odměnu v přepočtu 12,8 milionu korun. Dobrou zprávou je, že zloději si zřejmě odnesli méně klenotů, než se původně předpokládalo.

Na základě videozáběrů policisté zjistili, že krádeže se zúčastnili čtyři lidé. Dva z nich pronikli přes zamřížované okno do Rezidenčního zámku, kde jsou sbírky vystaveny, a sekyrou rozbili vitrínu, odkud si odnesli šperky. V autě na ně čekali další dva komplicové.

Policistům se už podařilo potvrdit, že auto, které krátce po loupeži shořelo v podzemní garáži, skutečně patřilo zločincům. Ti se požárem snažili zamést stopy. V jeho vraku technici našli stopy přeřezaných mříží.

Sbírání stop v samotné klenotnici je ale obtížné. Na místě se pohybovalo velké množství návštěvníků. Lupiči tam navíc rozprášili látku, která rozkládá prach, sdělila drážďanská policie. Vyšetřovatelé už dostali od občanů přes dvě stě tipů, žádnou žhavou stopu ale zatím nemají.

Muzeum uvedlo, že ukradené předměty mají díky jedinečnosti a historickému odkazu pro německou spolkovou zemi Sasko nevyčíslitelnou cenu. Z asi stovky předmětů, které ve vitríně byly, chybí jedenáct hlavních kusů a také části dvou dalších objektů. Neúplný je rovněž soubor knoflíků.

Za největší ztráty muzeum označilo kord, polský Řád bílé orlice, ozdobu klobouku a přezky bot z diamantové série z 18. století. Z briliantového souboru chybí nárameník, další náprsní polský Řád bílé orlice a ozdoba klobouku, ukradena byla rovněž velká náprsní brož královny Amálie Augusty s více než 600 brilianty a také část jejího náhrdelníku.

Škody ale prý mohly být mnohem větší. „Lupiči šli po drahokamech, které byly největší a nejtřpytivější,“ prohlásil ředitel klenotnice Zelená klenba Dirk Syndram. Bez povšimnutí tak nechali vitrínu s nejcennějšími šperky. Několik drahokamů se navíc podařilo najít v troskách. Třeba z náhrdelníku polské královny, který lupič zjevně ve spěchu přetrhl.

Rezidenční zámek se ve středu poprvé od krádeže otevřel veřejnosti. Klenotnice Grünes Gewölbe ale zůstává uzavřená, neboť tam stále pracují kriminalističtí technici.

Ochranné sklo vydrželo jen vteřiny

Ředitel muzea Dirk Syndram v úterním rozhovoru s deníkem Sächsische Zeitung řekl, že byl zaskočen, jak rychle zloději překonali bezpečnostní sklo ve vitríně. Dodavatel podle něj nezajistil to, co slíbil. „Předpokládali jsme, že by člověk musel do skla bít sekyrou čtvrt hodiny, aby ho poškodil,“ řekl. Ve skutečnosti stačilo zlodějům několik vteřin.

Uwe Reier z jisté saské firmy, která nabízí i bezpečnostní skla do vitrín, Syndramův výrok mírnil. Vysvětlil, že v muzeích používaná skla spadají do třídy, která brání proražení při nárazu. Opakované údery sekyrou vydržet podle něj nemohou. O kategorii výše pak stojí skla, která podle normy odolají i desítkám úderů sekyrou.

Německá média se mezitím věnují možnému osudu šperků. Odborník na problematiku krádeží uměleckých předmětů Willi Korte v rozhovoru s DPA uvedl, že na návrat nepoškozených šperků existuje jen malá naděje. „Velmi se obávám toho, že kameny budou vytrhány a samostatně rozprodány,“ uvedl s tím, že mohou zamířit do Jižní Ameriky, Asie či do východní Evropy.

Na rozdíl od pracovníků muzea a saských státních sbírek si Korte myslí, že šperky je možné prodat, a to obzvláště tehdy, pokud je zloději nabídnou za zlomek jejich reálné ceny. I to se ale podle něj zlodějům vyplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 34 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 37 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...