Na megakrádeži v Drážďanech se podíleli čtyři zloději. Odnesli si méně šperků, než se čekalo

Nahrávám video

Pondělní krádež šperků v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba) uskutečnila čtveřice zlodějů, ukázaly záběry z bezpečnostních kamer. Dosud policie mluvila o nejméně dvou pachatelích. Vyšetřovatelé stále nemají konkrétní stopu, za informace o pachatelích úřady nabízejí odměnu v přepočtu 12,8 milionu korun. Dobrou zprávou je, že zloději si zřejmě odnesli méně klenotů, než se původně předpokládalo.

Na základě videozáběrů policisté zjistili, že krádeže se zúčastnili čtyři lidé. Dva z nich pronikli přes zamřížované okno do Rezidenčního zámku, kde jsou sbírky vystaveny, a sekyrou rozbili vitrínu, odkud si odnesli šperky. V autě na ně čekali další dva komplicové.

Policistům se už podařilo potvrdit, že auto, které krátce po loupeži shořelo v podzemní garáži, skutečně patřilo zločincům. Ti se požárem snažili zamést stopy. V jeho vraku technici našli stopy přeřezaných mříží.

Sbírání stop v samotné klenotnici je ale obtížné. Na místě se pohybovalo velké množství návštěvníků. Lupiči tam navíc rozprášili látku, která rozkládá prach, sdělila drážďanská policie. Vyšetřovatelé už dostali od občanů přes dvě stě tipů, žádnou žhavou stopu ale zatím nemají.

Muzeum uvedlo, že ukradené předměty mají díky jedinečnosti a historickému odkazu pro německou spolkovou zemi Sasko nevyčíslitelnou cenu. Z asi stovky předmětů, které ve vitríně byly, chybí jedenáct hlavních kusů a také části dvou dalších objektů. Neúplný je rovněž soubor knoflíků.

Za největší ztráty muzeum označilo kord, polský Řád bílé orlice, ozdobu klobouku a přezky bot z diamantové série z 18. století. Z briliantového souboru chybí nárameník, další náprsní polský Řád bílé orlice a ozdoba klobouku, ukradena byla rovněž velká náprsní brož královny Amálie Augusty s více než 600 brilianty a také část jejího náhrdelníku.

Škody ale prý mohly být mnohem větší. „Lupiči šli po drahokamech, které byly největší a nejtřpytivější,“ prohlásil ředitel klenotnice Zelená klenba Dirk Syndram. Bez povšimnutí tak nechali vitrínu s nejcennějšími šperky. Několik drahokamů se navíc podařilo najít v troskách. Třeba z náhrdelníku polské královny, který lupič zjevně ve spěchu přetrhl.

Rezidenční zámek se ve středu poprvé od krádeže otevřel veřejnosti. Klenotnice Grünes Gewölbe ale zůstává uzavřená, neboť tam stále pracují kriminalističtí technici.

Ochranné sklo vydrželo jen vteřiny

Ředitel muzea Dirk Syndram v úterním rozhovoru s deníkem Sächsische Zeitung řekl, že byl zaskočen, jak rychle zloději překonali bezpečnostní sklo ve vitríně. Dodavatel podle něj nezajistil to, co slíbil. „Předpokládali jsme, že by člověk musel do skla bít sekyrou čtvrt hodiny, aby ho poškodil,“ řekl. Ve skutečnosti stačilo zlodějům několik vteřin.

Uwe Reier z jisté saské firmy, která nabízí i bezpečnostní skla do vitrín, Syndramův výrok mírnil. Vysvětlil, že v muzeích používaná skla spadají do třídy, která brání proražení při nárazu. Opakované údery sekyrou vydržet podle něj nemohou. O kategorii výše pak stojí skla, která podle normy odolají i desítkám úderů sekyrou.

Německá média se mezitím věnují možnému osudu šperků. Odborník na problematiku krádeží uměleckých předmětů Willi Korte v rozhovoru s DPA uvedl, že na návrat nepoškozených šperků existuje jen malá naděje. „Velmi se obávám toho, že kameny budou vytrhány a samostatně rozprodány,“ uvedl s tím, že mohou zamířit do Jižní Ameriky, Asie či do východní Evropy.

Na rozdíl od pracovníků muzea a saských státních sbírek si Korte myslí, že šperky je možné prodat, a to obzvláště tehdy, pokud je zloději nabídnou za zlomek jejich reálné ceny. I to se ale podle něj zlodějům vyplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled