Německo potrestalo špiony. Neví přitom, kdo vlastně jsou

Stuttgart – Manželská dvojice špionů, kteří si říkají Andreas a Heidrun Anschlagovi, dnes německý soud potrestal 6,5 a 5,5 lety vězení za špionáž pro Rusko. Oba měli podle soudu předat ruské rozvědce SVR stovky dokumentů týkajících se Evropské unie a NATO. Kdo ale vlastně dva špioni jsou a odkud pocházejí, se neví.

Roky hráli nenápadné manžele. On byl prodejce aut, ona žena v domácnosti. Jenže v obýváku jejich maloměstského domku se skrývala krátkovlnná vysílačka. Anschlagovi byli špiony přes dvacet let. Německá kontrarozvědka je zadržela v říjnu 2011 díky tipu špionážní služby jednoho východoevropského státu.

Manželé získávali tajné dokumenty o Evropské unii a Severoatlantické alianci od pracovníka nizozemského ministerstva zahraničí. Předávali je přitom nejprve KGB a po pádu sovětského režimu pak nástupnické organizaci SVR. Zadlužený nizozemský diplomat prodával zprávy v přepočtu za miliony korun, byly to informace třeba o akcích NATO v Afghánistánu. Komplic v Nizozemsku kvůli tomu také skončil u soudu, už v dubnu dostal v Nizozemsku 12 let vězení. 

„Už se chystali utéct do Ruska a část materiálů zničili,“ přibližuje prokurátor Rolf Hannich. Útěk ale nevyšel – speciální komando vtrhlo do domu při odesílání jedné z depeší. Kromě špionáže byli manželé obvinění i z falšování dokumentů. Mimo trest vězení dostala dvojice od soudu i pokutu půl milionu eur. Tajné informace posílali prý do Ruska přes internet, satelit nebo pomocí takzvané mrtvé schránky (Dead Drop), kdy se obě strany kvůli předání zprávy fyzicky nestýkají.

Nahrávám video

Obhajoby se ujal tzv. advokát agentů. Hans-Dieter Pötsch v minulosti hájil desítky odhalených špionů KGB. Rozsudek padl jen několik dnů poté, co Berlín vykázal ze země další dva údajné ruské agenty. Celkem v Německu pracuje okolo 400 ruských diplomatů. Špionáž má podle listu die Welt v popisu práce zhruba každý třetí z nich.

Totožnost manželů je přitom zahalena tajemstvím. Německé úřady v podstatě nevědí, kdo vlastně jsou. Pocházejí z Ruska, nebo ne?

Již dříve média uváděla, že jejich skutečné jméno je údajně Alexandr a Olga Rostovi. Dvojice měla vystaveny rakouské pasy na jméno Anschlagovi a do Německa přijela koncem 80. let, kde se vydávala za Rakušany jihoamerického původu. Jenže podle všeho je pas padělaný, úřady tak neznají ani jejich pravá jména, natož pak třeba to, jak jsou staří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 28 mminutami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 1 hhodinou

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 3 hhodinami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 3 hhodinami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.