Berlín - Necelé dvě hodiny trval první den koaličních rozhovorů mezi německou konzervativní unií CDU/CSU a sociální demokracií. Jde zřejmě o dosud nejrozsáhlejší jednání o vládě v německé historii - účastní se jej 75 vyjednavačů. Strany se dnes dohodly, jak budou postupovat v dalších týdnech. V rámci vyjednávání by mělo vzniknout 12 odborných skupin, které se budou samostatně scházet k diskuzím o jednotlivých programových okruzích. Kromě toho do konce listopadu proběhne dalších osm schůzí, na nichž se sejde všech 75 vyjednavačů. Očekává se, že vláda by mohla vzniknout před Vánoci.
Dnešní jednání se konala v berlínském sídle Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Konzervativní blok vyslal na rozhovory 45 zástupců a sociální demokraté 30. Při předchozím jednání o velké koalici v roce 2005 přitom obě strany měly u stolu dohromady pouze 32 vyjednavačů. Podle německých komentátorů se do nynějších rozhovorů zapojilo tolik lidí kvůli tomu, aby se později podařilo lépe přesvědčit členy koaličních stran o výhodnosti společné vlády. Koaliční dohodu totiž bude ještě muset posvětit vnitrostranické referendum SPD.
Strany se dnes také domluvily na tom, že pokud dojde k neshodě na úrovni pracovních skupin, pokusí se kompromis najít na třístranném jednání předsedkyně CDU Merkelová, šéf CSU Horst Seehofer a předseda SPD Sigmar Gabriel.
Účastníci dnešního jednání ale dávali najevo přesvědčení, že se jim podaří kompromisní vládní program vyjednat. „Dnes zazněl startovní výstřel pro práci, která před námi leží. Máme v úmyslu vytvořit stabilní vládu, která vydrží čtyři roky,“ řekla po skončení dnešních rozhovorů generální tajemnice SPD Andrea Nahlesová.
Unie CDU/CSU drtivě zvítězila v zářijových volbách, k většině ve Spolkovém sněmu jí ale chybí pět poslanců. Navíc přišla o svého dosavadního koaličního partnera, když se liberální FDP do parlamentu nedostala. V současnosti je za jediné možné povolební uspořádání považováno vytvoření velké koalice, která zemi pod Merkelovou vládla už v letech 2005 až 2009.
Mezi zásadní sporné body patří zavedení plošné minimální mzdy ve výši 8,50 eura (220 korun) za hodinu. To požaduje SPD, pro niž to byl jeden z nejdůležitějších předvolebních slibů. Konzervativci by chtěli minimální mzdu diferencovat podle hospodářských odvětví a podle regionů, protože se obávají, že pro spolkové země na bývalém komunistickém východě by částka mohla být příliš vysoká a mohla by způsobit zánik pracovních míst. Zástupci CDU/CSU nicméně v uplynulých dnech dali najevo ochotu za určitých podmínek SPD ustoupit. Mezi další sporné body patří daně a fiskální disciplína.
