Nejvyšší soud Wisconsinu odmítl Trumpovu žalobu na výsledky voleb

Nejvyšší soud amerického státu Wisconsin odmítl projednávání stížnosti, v níž právníci prezidenta Donalda Trumpa žádali zneplatnění více než dvou set tisíc hlasů z nedávných voleb. Podle většiny soudního senátu musí případ nejdříve projít soudy nižší instance. Podle agentury AP toto rozhodnutí pravděpodobně pohřbilo Trumpovu snahu zvrátit volební porážku v klíčovém severním státě.

Prezident žalobu podal v úterý poté, co wisconsinské úřady potvrdily výsledky, podle kterých zvítězil kandidát Demokratické strany Joe Biden, a to asi o dvacet tisíc sedm set hlasů. Senát nejvyššího soudu projednávání stížnosti zamítl v poměru čtyř hlasů ku třem. Zda ji bude chtít Trump předložit nižšímu soudu, nebylo ihned jasné.

Nový neúspěch se zařadil k desítkám porážek, které Trump a jeho spojenci u soudů utrpěli během své povolební snahy změnit výsledky či zablokovat jejich vyhlašování. Prezidentův tábor si v šesti klíčových státech, kde Trump prohrál, stěžuje na nesrovnalosti, soudci ale veškerá obvinění v tomto směru smetli ze stolu.

Po nejvyšším soudu Wisconsinu požadoval šéf Bílého domu zneplatnění asi 221 tisíc hlasů odevzdaných ve dvou okresech. Trumpův štáb tvrdil, že má „jasné důkazy protiprávního jednání“, ačkoli volební činitelé žádné problémy nenahlásili a přepočet hlasů v daných okresech předtím potvrdil původní čísla.

Odmítnutá žaloba také podle AP napadala procedury, které ve Wisconsinu fungují už roky a nikdy nebyly shledány protiprávními.

Trump už má čas jen do úterý

Místní demokratický guvernér Tony Evers žalobu odsoudil jako „útok na naši demokracii“. Vítězství Bidena potvrdil v pondělí večer a bývalému viceprezidentovi tak přidělil deset volitelů Wisconsinu.

Vyhlášení oficiálních výsledků už proběhlo i v dalších státech, kde Trump ty předběžné zpochybňoval, tedy v Georgii, Michiganu, Pensylvánii, Nevadě a Arizoně. Na další protesty poražený prezident mnoho času nemá, neboť veškeré povolební spory musí být na úrovni jednotlivých států urovnány do úterka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 8 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 9 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 14 hhodinami
Načítání...