Nejvyšší soud USA potvrdil trest smrti pro útočníka z Bostonu Carnajeva

Americký nejvyšší soud v pátek potvrdil trest smrti pro Džochara Carnajeva, jednoho z pachatelů bombového útoku při bostonském maratonu z roku 2013, při němž Džochar společně se svým bratrem Tamerlanem dvěma bombami zabil tři lidi a dalších více než 260 zranil. Soud tak vyhověl žádosti federální vlády, která rozsudek smrti pro útočníka požadovala navzdory prohlášením prezidenta Joea Bidena, že chce takové tresty na federální i státní úrovni nahradit nepodmíněným doživotím.

Odvolací soud v roce 2020 potvrdil Carnajevův rozsudek, zrušil však trest smrti s tvrzením, že útočníkovi byla odepřena práva na spravedlivý proces daná šestým dodatkem ústavy. Soudci nejvyšší instance poměrem šesti hlasů ku třem v pátek rozhodli, že se odvolací soud ve svém rozhodnutí zmýlil. Pro obnovení trestu hlasovala šestice soudců obecně považovaných za konzervativce, proti bylo menšinové liberální křídlo.

„Džochar Carnajev spáchal odporné zločiny. Šestý dodatek mu nicméně zaručuje spravedlivý proces před nestrannou porotou. A ten dostal,“ uvedl v odůvodnění rozhodnutí většiny soudce Clarence Thomas.

Původní stíhání a odsouzení Carnajeva k trestu smrti se odehrálo za vlády Baracka Obamy, jemuž Biden sloužil jako viceprezident. V roce 2020 se pak vláda republikánského prezidenta Donalda Trumpa dovolala proti rozhodnutí odvolacího soudu, který Carnajevovi trest smrti zrušil. Biden se v předvolební kampani vyslovoval pro zrušení trestu smrti, loni se však jeho administrativa rozhodla pokračovat v případu zahájeném jeho republikánským předchůdcem.

Carnajevovi právníci na začátku procesu uznali, že oba bratři nastražili dvě podomácku vyrobené bomby poblíž cílové čáry bostonského maratonu. Tvrdili však, že Džochar nese za útok menší podíl viny než jeho bratr Tamerlan, který byl podle nich skutečnou hlavou celé operace.

Bratři po odpálení bomb několik dní unikali policii, na útěku zabili jednoho policistu. Tamerlan pak zemřel při přestřelce se strážci zákona. Jeho mladší bratr po zatčení prohlásil, že útok byl pomstou za americkou invazi do Afghánistánu a Iráku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...