Navalnyj nemůže podle volební komise kandidovat na prezidenta. On to však nevzdává

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj nemůže kandidovat v prezidentských volbách, protože byl pravomocně odsouzen. Potvrdila to ústřední volební komise. Navalnyj na to ovšem odmítá brát zřetel a dál chce pokračovat v předvolební kampani. Stávající šéf státu Vladimir Putin dosud oficiálně neoznámil, zda se bude ucházet o další šestiletý mandát. Rusové budou volit hlavu státu příští rok v březnu.

Podle právního rozboru ústřední volební komise „Navalnyj nemá pasivní volební právo“, tedy nemůže být zvolen prezidentem, ani právo sbírat peníze od občanů, ani utrácet je na „volební kampaň“, ani vytvářet své „volební štáby“, uvedla agentura Regnum.

Navalnyj byl v únoru odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu v procesu okolo údajného okradení lesnického podniku Kirovles. V květnu verdikt potvrdil odvolací soud. Rozsudek je tak pravomocný, což Navalnému podle ruských zákonů brání kandidovat na prezidenta ve volbách v březnu 2018.

Opozičník chce jít k evropskému soudu

Navalného obhájce nicméně avizoval, že opět napadne rozhodnutí ruské justice u Evropského soudu pro lidská práva, který už jednou dal Navalnému za pravdu. Advokát připomněl, že ruský soud v opakovaném procesu znovu nepřipustil svědky a znalce obhajoby.

Navalnyj, považovaný za hlavní postavu ruské opozice, své soudní procesy označuje za politické a vidí za nimi snahu Kremlu zbavit se nepohodlného kritika a soupeře Vladimira Putina. Verdikt podle něj dokazuje, že Kreml ho před volbami hodnotí jako velmi nebezpečného.

Alexej Navalnyj během slyšení u soudu
Zdroj: Reuters

V prakticky identickém procesu byl Navalnyj odsouzen již v roce 2013. Ale Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dospěl k závěru, že ruská justice porušila Navalného právo na spravedlivý soud, a tak loni v listopadu ruský nejvyšší soud odsuzující rozsudek zrušil a nařídil nový proces. V jeho rámci byl opozičník znovu odsouzen.

Agentura Interfax tehdy poznamenala, že Navalnyj si hypoteticky může uchovat šanci kandidovat v prezidentských volbách, pokud dosáhne u štrasburského soudu uznání ruského verdiktu za nezákonný, a tím následně i jeho zrušení, anebo pokud u ruského ústavního soudu dokáže protiústavnost normy, která mu brání zúčastnit se voleb jako kandidát.

Navalnyj patřil na přelomu let 2011 a 2012 k hlavním vůdcům velkých demonstrací proti režimu prezidenta Putina. V roce 2013 – ještě než byl pravomocně odsouzen – se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty, když získal více než čtvrtinu hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...