Našlápnutou kariéru Roberta Kennedyho zastavily před 50 lety výstřely palestinského atentátníka

„Člověk musí mít velké štěstí, aby byl zvolen prezidentem USA. Buď ho má, nebo ne.“ Tuto myšlenku před půlstoletím vyslovil před rozhodujícími primárkami v Kalifornii Robert „Bobby“ Francis Kennedy. Sám ale štěstí neměl. Ačkoli ho dobře rozjetá nominační kampaň k jeho cíli úspěšně přibližovala, 5. června 1968 jeho cestu na vrchol ukončil Palestinec Sirhan Bišara Sirhan. Robert Kennedy zemřel den po atentátu v pouhých 42 letech.

Málokdo byl v Americe 60. let populárnější než Bobby Kennedy – schopný, zkušený, usměvavý a komunikativní senátor s nejvyššími ambicemi. Na popularitě mu přidával i fakt, že jeho starší bratr John Fitzgerald Kennedy (JFK) zemřel v listopadu 1963 v nejvyšším úřadě „mučednickou smrtí“.

Sedmé dítě Josepha a Rose Kennedyových bylo k úspěchu předurčeno. Už během bakalářských studií na Harvardu byl jedním z lídrů školního fotbalového týmu, později se zapsal uspěšným vedením bratrovy kampaně do Senátu. Další jeho kariéra už byla spojena jen s politikou. 

Když v roce 1960 demokraté nominovali JFK jako kandidáta na pozici prezidenta, dostal mladší bratr Bobby za svou pomoc v kampani dárek v podobě stříbrného pouzdra na cigarety, na jehož plášti byl vyryt nápis „Po mně – proč ne ty?“.

JFK si po zvolení prezidentem Bobbyho vybral na post ministra spravedlnosti a především jako hlavního rádce. Pár kritiků poukazovalo na koncentraci moci, kterou Kennedyové vládnou, a Bobby byl také napadán za údajné zneužívání bezpečnostních složek pro destabilizaci protivníků a krytí problémů klanu. Než Lee Harvey Oswald ale spáchal atentát na JFK, byla Robertova pozice velmi pevná.

Po nástupu Lyndona Johnsona do Oválné pracovny Bobby z Bílého domu záhy odešel a nechal se zvolit senátorem za stát New York. Nepodlehl tak naléhání některých spolustraníků, aby šel hned do boje s Johnsonem o stranickou nominaci do prezidentských voleb, a rozhodl se počkat.

Jeho chvíle přišla poté, co v prvních primárkách v roce 1968 zvítězil v New Hampshire podceňovaný senátor Eugen MacCarthy. Bobby se vrhl do boje. Kromě Oregonu v podstatě jenom vítězného. Definitivní verdikt měl padnout v Kalifornii, což je stát, který dodává nejvyšší počet volitelů.

Radost z kalifornského vítězství utnuly výstřely

Osudné výstřely padly v hotelu Ambassador v Los Angeles. „Pojďme na můj pokoj,“ řekl Bobby svým blízkým v hotelu 5. června 1968, chvíli poté, co se dozvěděl, že stěžejní kalifornské primárky vyhrál se ziskem 46 procent hlasů.

„Nepůjdeme přes chodbu, ale přes kuchyni, nebude tam tolik lidí a budeme tam rychleji,“ řekl ještě. S touto ústupovou cestou však počítal i Palestinec Sirhan Bišara Sirhan. Dva výstřely z osmiranného revolveru zasáhly v noci na 5. června svůj cíl. 104 minut po půlnoci 6. června 1968 pak neurochirurgové konstatovali Robertovu smrt.

Redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž k vraždě Roberta Kennedyho (zdroj: ČT24)

Atentátník se mstil za podporu Izraele

Sirhan byl zarytý nepřítel Izraele a chtěl se pomstít USA za jejich podporu židovskému státu v šestidenní válce. „Pocházel z imigrantské rodiny z Palestiny, která v roce 1948 prchla do Jordánska a odtamtud pak do Jižní Kalifornie,“ uvedl redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž.

K atentátu došlo během prvního výročí šestidenní války. „Sirhan během výslechů vypověděl, že Kennedyho zavraždil za jeho podporu Izraele,“ uvedl expert na americké dějiny z Hebrejské univerzity Meir Baruchin. Vrah si dodnes odpykává doživotní trest v kalifornské věznici. Opakovaně se pokouší dostat na svobodu. Už patnáctou žádost o podmínečné propuštění dnes 74letého Sirhana ale komise naposledy v únoru 2016 na dalších pět let odmítla.

Osudy obou mužů se protnuly už v roce 1948, u Damašské brány do starého Jeruzaléma tehdy teprve čtyřletý Sirhan Sirhan málem zemřel při útoku židovského teroristy. Dvaadvacetiletý Robert Kennedy tam zase pobýval jako zpravodaj amerického listu Boston Post.
Jakub Szántó
obrázek
Zdroj: ČT24

Konspirace mluví o dvou střelcích

Podobně jako vražda JFK se konspirace nevyhnuly ani atentátu na Bobbyho Kennedyho. Jeho syn, kterému je dnes 64 let, tvrdí, že v místnosti mohl být ještě jeden střelec. „Policie neodvedla úplně dobrou práci na místě a tím pádem dala prostor ke spekulacím. Například nezajistila dobře stopy po kulkách a tím vznikla teorie, že bylo vypáleno třináct ran, a jak říká Robert Kennedy mladší, z osmiranného revolveru třináct ran nevypálíte,“ uvedl Anýž.

Také Kennedyho kolega, který byl tehdy zraněn, tvrdí, že stříleli dva lidé. „Nejen tuto nejasnost si vzal hotel Ambassador navždy s sebou. Před lety uvolnil místo škole a také parku s Kennedyho jménem,“ uvedl bývalý zpravodaj ČT Martin Řezníček.

Připomněl, že tato událost vedla ke změně fungování Secret Service, tedy služby, která se primárně stará o bezpečnost prezidenta. „Od té doby na ni mají nárok také ti, kteří se o Bílý dům teprve ucházejí,“ podotkl dříve Řezníček.

  • Narodil se 20. listopadu 1925 v Bostonu ve státě Massachusetts v rodině multimilionáře a diplomata irského původu. Ačkoli jsou s ním spojovány pověsti o mimomanželských avantýrách (údajně se s JFK dokonce dělil o přízeň hollywoodské divy Marilyn Monroeové), byl příkladným manželem a otcem 11 dětí (poslední se narodilo až po jeho smrti). Pohřben je několik desítek metrů od svého bratra na Arlingtonském národním hřbitově ve Washingtonu.