Pátek 22. listopadu 1963 měl být pro prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho neoficiálním zahájením kampaně za znovuzvolení. Kariéru i život jednoho z nejoblíbenějších prezidentů americké historie ale v texaském Dallasu půl hodiny po poledni ukončil atentát, jehož okolnosti nepřestávají vyvolávat otázky. Byl vrahem Kennedyho skutečně Lee Harvey Oswald? Jaký byl střelcův motiv? Jednal sám? Spekulace dlouhé desítky let živil fakt, že dokumenty o vraždě pětatřicátého prezidenta USA částečně skončily v režimu utajení. Jejich plné zveřejnění nyní chystá Národní archiv Spojených států.
Vražda Kennedyho patří mezi největší politické záhady 20. století. Blíží se rozuzlení?
Bylo krátce před polednem, když americký prezident Kennedy s manželkou Jacqueline a doprovodem nastupoval na letišti v Dallasu do limuzíny Lincoln. Auto zůstalo vzhledem ke slunečnému počasí s otevřenou střechou. Jeho kolona mířila přes centrum města k veletržnímu paláci, kde měl pronést projev, na který v sále čekaly tři tisíce lidí.
Po cestě ho zdravily jásající davy, krátce před cílem se ale ozvaly výstřely a radost vystřídal zmatek. Kennedy byl zasažen do hlavy a krku, nedlouho poté v Parklandské nemocnici zemřel. Zraněn byl i texaský guvernér John Connally, který ale útok přežil. Jen hodinu a půl po oznámení Kennedyho smrti složil na palubě letounu Air Force One za přítomnosti Jacqueline prezidentskou přísahu viceprezident Lyndon Johnson.
Prezidentský slib Lyndona B. Johnsona na palubě Air Force One krátce po vraždě J. F. Kennedyho
Kdo je vrah?
Za vraha J. F. Kennedyho je oficiálně považován Lee Harvey Oswald, zaměstnanec skladu, z jehož šestého patra se podle policie střílelo. Tehdy čtyřiadvacetiletý Oswald budovu opustil ve 12:33 předním vchodem. Ve 13:15 měl na ulici zastřelit policistu J. D. Tippitta. Policie ho zatkla ve 13:50 v místním kině. Ve vazbě byl však pouze kvůli zastřelení policisty.
Oswald odmítl, že by někoho zabil. Souzen však nikdy nebyl. O dva dny později, kdy měl být převezen do přísněji střežené věznice, ho v budově dallaské policie zastřelil třiapadesátiletý majitel místního nočního klubu Jacob Leon Rubinstein přezdívaný Jack Ruby a známý svými kontakty s mafií.
Aniž by mu v tom kdokoliv zabránil, dostal se k Oswaldovi na pár kroků a za podivuhodné netečnosti strážců ho v přítomnosti desítek lidí a televizních kamer zastřelil. Vraždu na snímku zachytil Bob Jackson, fotograf listu Dallas Times-Herald. Získal za něj Pulitzerovu cenu.
Ruby byl za vraždu Oswalda odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle, ale před odvolacím procesem zemřel v lednu 1967 na rakovinu. Podle některých byl najat mafií či CIA, aby odstranil Kennedyho vraha. Podle jiných by bylo bláznovství najmout si na takový úkol Rubyho, protože moc mluvil. On sám tvrdil, že chtěl pomstít prezidentovu smrt, a jeho motivem byl i soucit k vdově Jacqueline.
obrázek
I Oswaldův motiv zůstane zřejmě navždy neobjasněn. Podle konspiračních teorií byl najatým vrahem, podle jiných byl psychopat, který se chtěl zviditelnit velkým činem. Tvrdil, že je marxista, obdivoval kubánského vůdce Fidela Castra, ale údajně kontaktoval i proticastrovskou opozici.
Zpočátku se zdálo, že Oswald jednal v zájmu Moskvy, v 50. letech totiž v SSSR krátce žil. Sověti se však k němu neměli. Označovali ho za neurotického maniaka. Po jeho příjezdu do SSSR v roce 1959 zamítli jeho žádost, aby tam směl zůstat. Nevyhověli mu ani později, když o totéž žádal přes velvyslanectví v Mexiku.
Průzkum stanice History Channel k 50. výročí Kennedyho tragické smrti ukázal, že přes 70 procent Američanů nevěří tomu, že Oswald jednal sám. Celkem 74 procent dotazovaných ho navíc považuje za obětního beránka, který posloužil k zakrytí čehosi většího.
V budově na Dealey Plaza, z níž měl Oswald střílet, je od roku 1989 Sixth Floor Museum, v němž jsou k vidění filmy, fotky a předměty související s atentátem, zprávy vládních vyšetřování, ale například i webkamera se stejným výhledem, jako měl střelec.
Atentát vyšetřovaly dvě komise
V prosinci 1963 ustavil Kennedyho nástupce Lyndon Johnson oficiální vyšetřovací komisi v čele s tehdejším předsedou Nejvyššího soudu USA Earlem Warrenem (odtud Warrenova komise). Vyslechla 26 550 svědků a vypracovala 3100 protokolů. V září 1964 dospěla k závěru, že Oswald byl jediným střelcem a že jednal na vlastní pěst, stejně tak jako Ruby.
Veřejnost se s takovým závěrem ale nespokojila, a proto v polovině 70. let vznikla vyšetřující komise Sněmovny reprezentantů. V roce 1979 po dvou letech vyšetřování připustila verzi více střelců a možnost širšího spiknutí proti Kennedymu. Za nepravděpodobné ale označila, že by si atentát objednala sovětská či kubánská vláda, mafie či proticastrovská opozice.
Komise ale populární teorie o dalších střelcích nakonec nepotvrdila a v roce 1988 ministerstvo spravedlnosti vyšetřování uzavřelo. Důkazy však dodnes zůstávají rozporuplné.
Pohled Událostí k vyšetřování a pochybnostem kolem Kennedyho vraždy (zdroj: ČT24)
Nejasnosti panují kolem počtu střelců a výstřelů
Američtí lékaři, kteří prováděli pitvu, 19. května 1992 uvedli, že prezident byl zastřelen dvěma smrtícími ranami zezadu, které mimo veškerou pochybnost vypálil jediný střelec.
Podle některých svědků a některých výkladů amatérského videa majitele malé místní textilní firmy Abrahama Zaprudera, který atentát náhodou natočil, ale zazněly tři výstřely a nešly všechny z jednoho směru (z šestého patra nedalekého texaského skladu školních učebnic), tedy zezadu, ale také zprava. Nejasný zůstává například čtvrtý výstřel, který zaznamenala část svědků z opačné strany, než střílel Oswald.
Dodatečně se ukazuje, že některé důkazy, jako například záznamy o pitvě, nejsou úplné či chybí. Část veřejnosti se tak v průběhu let přiklonila k názoru, že Kennedy se stal obětí dokonale sladěného spiknutí.
obrázek
Hlavní neznámá – motiv
Na téma motivů atentátu vyšla řada knih a bylo natočeno mnoho filmů. Většina autorů vylučuje, že za atentátem mohl být jednotlivec, a spíše se přiklánějí k verzi rozvětvené konspirace.
Nejčastěji se hovoří o mafii nebo kubánských emigrantech z Miami, kteří Kennedymu zazlívali, že se jim v dubnu 1961 při vylodění v Zátoce sviní na Kubě nedostalo očekávané podpory amerického letectva, a nevyšel jim tak pokus o svržení Fidela Castra (připravovaný se CIA).
Castro přichází na veřejný soud se zadrženými (vlevo) z neúspěšné invaze v Zátoce sviní (1961)
Kvůli nezdařené operaci proti Kubě a kvůli Kennedyho plánu stáhnout 18 tisíc amerických vojenských „poradců“ z Jižního Vietnamu měly na prezidenta údajně spadeno i zbrojařské firmy USA a ministerstvo obrany.
Některé z teorií vidí za vraždou zase dlouhé prsty FBI nebo CIA, se kterou měl Kennedy špatné vztahy, protože nesouhlasil s programem odstraňování vůdců některých levicových režimů. Podle jiných nechala Kennedyho zavraždit kubánská tajná služba v odplatě za pokus CIA zabít Castra.
Studená válka mohla být motivem i podle teorií, podle nichž atentát připravila sovětská vláda či její tajná služba KGB. Někteří spekulují, že Kennedyho nechal odstranit viceprezident Johnson, který se obával, že si ho JFK nevybere do vlády v příštím volebním období.
Dokumenty skončily v utajení
Jedním z posledních filmů, který obnovil zájem o případ, byl v roce 1991 tříhodinový snímek režiséra Olivera Stonea JFK. Ten naznačuje, že prezident se stal obětí vládního spiknutí, na němž se podílely CIA a Pentagon, a zesměšňuje Warrenovu komisi.
Film stojí na teorii státního zástupce Jima Garrisona, podle níž Kennedyho zlikvidovala skupina ze CIA, která vyvázla bez trestu. Garrisonova teorie přivedla v roce 1969 k soudu údajného organizátora spiknutí, obchodníka Claye Shawa, který byl ale pro nedostatek důkazů osvobozen.
obrázek
Stone v závěru filmu požadoval, aby všechny dokumenty a informace spojené se zavražděním Kennedyho byly zpřístupněny americké a světové veřejnosti. Dokumenty a výsledky vyšetřování totiž měly být odtajněny až v roce 2029. Na to reagovali poslanci Kongresu, kteří v roce 1992 schválili zákon o postupném odtajnění všech záznamů o vyšetřování vraždy.
Prezident Donald Trump oznámil, že zveřejnění dokumentů nebude blokovat. „Umožním, jako prezident, zpřístupnění dlouho blokovaných a utajovaných složek k JFK,“ napsal Trump na Twitteru.
Nicméně list The Washington Post s odvoláním na nejmenovaného činitele Národní bezpečnostní rady (NSC) napsal, že „federální úřady“ na prezidenta naléhají, aby blíže neurčený počet složek zveřejněn nebyl. „Prezident bude požádán, aby dokumenty zadržel, o tom není naprosto žádných pochyb,“ řekl uvedený činitel NSC pod podmínkou zachování anonymity. „Rozhodně jsou tam složky týkající se zdrojů a metod, které tyto úřady žádají ponechat v utajení,“ dodal. Odmítl upřesnit, které úřady o to Trumpa žádají. Sdělil jen, že tyto žádosti koordinuje NSC.
Amerikanista Pondělíček: Převratná zjištění nečekám (zdroj: ČT24)
Odborníci nic převratného neočekávají
Velká část dokumentů už byla v minulosti zveřejněna, proto se v aktuálním balíku složek zásadní překvapení nečekají. „Samozřejmě nějaká tam být mohou. Ale velká část dokumentů má jen velice nepřímý vztah ke Kennedymu a jeho zavraždění. Nečekám nějaká převratná zjištění,“ uvedl ve vysílání ČT24 amerikanista Jiří Pondělíček.
Podle expertů se 3810 zveřejňovaných dokumentů bude týkat především snah CIA a FBI jistit, jaké měl Oswald kontakty se špiony Kuby nebo Sovětského svazu během cesty do Mexika v září 1963.