New York - Nejslavnější a nejcennější záznam atentátu na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho nenatočil žádný ze štábů velkých amerických televizí, ale majitel malé místní textilní firmy Abraham Zapruder - na malou kameru. Jeho 26sekundový němý film má pouhých 486 okének, každé z nich je ale cenným svědectvím a klíčovým důkazem o tom, co se 22. listopadu 1963 v Dallasu vlastně stalo.
Zapruderův záznam atentátu na JFK trvá jen 26 vteřin, zná ho ale celý svět
Reportér časopisu Life Richard Stolley přijel před 50 lety do Dallasu, aby o atentátu psal. Tehdy se dověděl, že vraždu někdo natočil. V telefonním seznamu našel číslo na Zaprudera a po náročném vyjednávání od něj krátký film koupil za 150 tisíc dolarů. Dnes by to bylo 23 milionů korun. Na prvním promítání s ním pak seděli i dva tajní agenti.
GALERIE
Abraham Zapruder zdroj: ČT24
„Vidět okénko filmu číslo 313, kde kulka zasáhla hlavu, kde se z horní části prezidentovy hlavy stává jen směs mozku a krve… Věděli jsme, co se stalo. Věděli jsme, že Kennedy zemřel. Ale netušili jsme, jak to mohlo vypadat. Když jsem v tu sobotu ráno viděl Zapruderův film poprvé, nebyl jsem na to vůbec připravený,“ vzpomíná Stolley.
Atentát na prezidenta Kennedyho v Zapruderově filmu
Ve svém článku Stolley zveřejnil některé z 486 snímků z krátkého filmu. Osudný záběr průstřelu hlavy ale časopis Life nikdy neotiskl a nepovolil ani jeho promítání. S autorem videa se pak redaktor už nikdy nesetkal. „Jednou jsem mu zavolal a řekl: 'Pane Zaprudere, uvědomil jsem si, že jste odevzdal všechny kopie a časopis Life získal originál filmu. Myslím, že už žádnou kopii nemáte. Jednu vám pošlu.' Nikdy nezapomenu jeho odpověď. Řekl: 'Doma tenhle film mít nechci,'“ vzpomíná Stolley. Film od té doby viděl už asi stokrát a 50 let staré okamžiky teď znovu popisuje v knize. „Když jsem to sepsal na papír, tak jsem ten víkend najednou prožil úplně jinak než tehdy, kdy jsem byl zavalen prací,“ vzpomíná.
GALERIE
videogallery_392693
Celý film už viděly miliardy diváků. Časopis Life ho v roce 1975 prodal zpátky rodině tehdy už mrtvého amatérského kameramana za symbolický jeden dolar. Zapruderovi potomci na snímku vydělali ještě jednou, když ho před čtrnácti lety nabídli národnímu archivu - tentokrát za 16 milionů dolarů.