Skopje - Makedonie prožívá nejhlubší vnitropolitickou krizi od roku 2001, kdy se ocitla na pokraji občanské války. Analytici v oblasti mezinárodních vztahů upozorňují, že situace je o to napjatější, že se odehrává na Balkáně a navíc v zemi, která leží na rozhraní geopolitických sfér vlivu Západu a Ruska. Předseda Německo-makedonské společnosti Walter Kolbow v rozhovoru pro Saarbrücker Zeitung prohlásil, že politická krize se může snadno rozhořet ve válečný konflikt. Krizi vyvolalo zveřejnění odposlechů, které ukazují na premiéra Nikolu Gruevského a jeho blízké v souvislosti s korupcí a zneužíváním moci.
V neděli proti předsedovi vlády, jenž zemi vede od roku 2006, demonstrovalo na dvacet tisíc lidí, část z protestujících od té doby okupuje (ve stanech) místo před úřadem vlády. Opozice vedená lídrem makedonské Sociálnědemokratické aliance Zoranem Zajevem požaduje premiérův odchod, a to i kvůli údajně zinscenovaným etnickým násilnostem v Kumanovu, která měla establishmentu posloužit k odvedení pozornosti veřejnosti od provaleného skandálu ohledně zveřejněných odposlechů.
Gruevski všechna obvinění odmítá a prohlašuje, že opozici řídí cizí tajná služba, žádné důkazy svého tvrzení ale nepředložil. V pondělí na svou podporu svolal do Skopje manifestaci, na kterou přišlo několik desítek tisíc lidí. Konala se před budovou parlamentu.
„Z odposlechů vyplývá řada věcí, zejména to, že hlavní elita v rámci vlády je tvořena členy tzv. rodiny, tedy příbuznými a blízkými spolupracovníky premiéra Gruevského - a tito lidé vládnou celé Makedonii,“ tvrdí balkanistka Zuzana Piptová-Vrabchev. Podle jejího názoru lze těžko předpovídat, jakým směrem se bude vývoj ubírat. „Vláda by mohla být sesazená, ale hodně to bude záviset na místních a zahraničních partnerech. Každopádně etnická karta není základem krize, v níž se Makedonie nachází,“ poukazuje na skutečnost, že nejde o etnický konflikt mezi Albánci a Makedonci, jak se jej snaží některá média prezentovat.
Evropská unie se snaží působit v roli prostředníka - takto se pod záštitou třech jejích europoslanců, Richarda Howitta, Eduarda Kukana a Ivo Vajgla, uskutečnilo v úterý ve Štrasburku desetihodinové jednání mezi Gruevskim a Zajevem, které však nepřineslo dohodu nad východiskem z krize. Na druhé straně se představitelé EU netají sympatiemi k opozičnímu hnutí. Potvrdila to účast západních diplomatů i politiků na nedělním protivládním mítinku. Otevřenou podporu vyjádřil Zajevovi např. bývalý bulharský premiér Sergej Stanišev, v současnosti prezident Strany evropských socialistů (PES).
„Představitelé Ruska jsou (naproti tomu) na straně Gruevského, přejí si pokračování jeho vlády,“ zdůrazňuje Zuzana Piptová-Vrabchev. Rusko dokonce obvinilo Západ v čele se Spojenými státy, že makedonské protesty jsou pokračováním importovaných „barevných revolucí“ a že, to co se děje ve Skopje, je opakováním scénáře z kyjevského Majdanu. „Je evidentní, že plány k destabilizaci země se zrodily za hranicemi Makedonie,“ uvedlo minulý týden ruské ministerstvo zahraničí v oficiálním tiskovém prohlášení.
Ivan Krastev, šéf sofijského Centra pro liberální strategie, hodnotí pro Financial Times reakci Kremlu v tom smyslu, že „špičky Kremlu jsou nyní přesvědčeny, že cokoliv se v současnosti děje v Evropě, se bezprostředně týká Ruska a ohrožuje jeho národní zájmy,“ říká Krastev a dodává: „A po mém soudu makedonská vláda Rusku pomáhá, aby tomu uvěřilo.“
Podle agentury Bloomberg je Makedonie novým geopolitickým bojištěm mezi USA a Ruskem, neboť obě velmoci se snaží vládu ve Skopje dostat na svou stranu ve věci podpory konkurenčních plynovodů TANAP a Turkish Stream.
