Budapešť/Praha - Dva dny po úterní nehodě maďarského letounu JAS-39 Gripen na letišti v Čáslavi se maďarská média dohadují, co bylo příčinou neštěstí. Zda to bylo selhání brzdového systému, nebo selhání lidského faktoru. Jeden z bývalých pilotů se také pozastavil nad tím, že na čáslavském letišti nebylo použito záchytné zařízení. Podle mluvčího českého ministerstva obrany maďarští piloti neměli před katapultáží čas, aby dali pokyn ke vztyčení sítě.
Jednou z nejčastějších otázek také je, zda letoun v hodnotě 13,8 miliardy forintů (1,2 miliardy Kč) bude muset zaplatit Maďarsko, anebo škodu přičte k tíži pilotům, případně zda zničený letoun maďarské armádě nahradí švédský výrobce Saab. Smlouva o pronájmu letadel je totiž tajná, a proto není známo, jaké je plnění v případě ztráty stíhačky kvůli případné technické závadě.
Přestože výsledky vyšetřování expertů na místě nehody stále nejsou známy, několik oslovených odborníků se přiklání spíše k verzi, že za havárii nejspíš může selhání brzdového systému stíhačky. Podobný názor má i penzionovaný pilot gripenů Gusztáv Murguly. Jak řekl v televizi RTL Klub, není myslitelné, aby při přistání piloti zapomněli brzdit, anebo začali brzdit pozdě.
Stíhací pilot, který před několika lety přiletěl do Maďarska s prvním gripenen, také řekl, že švédské stroje nejsou zdaleka bez chyb. Připomněl, že v minulosti museli maďarští piloti řešit problémy se stmíváním trojice displejů na palubě stíhaček, stejně jako závady s pilotními helmami a kombinézami, které letce chrání před důsledky přetížení.
Záchytná síť je v revizi, piloti o tom věděli
Murguly se pozastavil nad tím, že obsluha čáslavského letiště nepoužila k zastavení gripenu záchytnou síť, jež bývá obvykle na konci ranveje.
Podle Magdaleny Dvořákové z tiskového oddělení generálního štábu je ale systém do 22. června na plánované revizi. Všichni účastníci cvičení tuto informaci dostali. Přistávající piloti nebyli přímou součástí cvičení, podle Dvořákové ale také o situaci věděli, což prý i následně potvrdili. „Navíc každý pilot má povinnost si takové informace předem zjistit,“ podotkla s tím, že jsou zveřejněny na příslušných webových stránkách.
Záchytná síť bývá podle mluvčího ministerstva obrany Petra Medka zdvižena až poté, co k tomu dá pilot pokyn prostřednictvím vysílačky. Automatická aktivace sítě podle něj není možná, protože může být případ, že se pilot rozhodne stroj znovu zvednout a přiletět na přistání znovu. Hrozilo by tak, že se při vzlétání zachytí do sítě a manévr skončí tragédií.
Murguly soudí, že se dvojice pilotů rozhodla správně opustit stroj v okamžiku, kdy jim bylo jasné, že se ho nepodaří bezpečně zastavit. Na rozhodování k tomuto riskantnímu manévru v nulové výši měli přitom jen zlomky sekundy.
List Magyar Nemzet ovšem v souvislosti s havárií upozorňuje i na to, že ze všech armád provozujících gripeny jsou to právě Maďaři, kteří je vinou nedostatku financí na provoz využívají nejméně. Navíc k těmto stíhačkám nemají téměř žádnou výzbroj. „Stroje jsou tady už devět let, ale bomby k nim se ještě koupit nepovedlo,“ píše list a dodává, že pokud se budou vyvozovat z havárie důsledky, nemělo by se zapomínat na to, že k tomuto vývoji přispělo také selhání systému a jeho vedení.
Letadlo havarovalo v úterý, značně poškozená stíhačka po nehodě skončila v polích za přistávací drahou. Dnes odpoledne byl vrak odtažen do areálu letecké základny. Piloti jsou po katapultování v pořádku. Nehodu společně vyšetřují čeští a maďarští odborníci. Kdy vyšetřování skončí, zástupci armády nevědí. Trvat může i týdny až měsíce.
Letoun havaroval poté, co přilétal na mezinárodní cvičení Lion Effort 2015, které je určeno pro armády provozující gripeny.
