Macron i Le Penová by v 1. kole získali 25 procent, Fillon zaostává

Bývalý člen socialistické vlády, nyní nezávislý centrista Emmanuel Macron, a předsedkyně krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová by v prvním kole francouzských prezidentských voleb získali shodně 25 procent hlasů, ale ve druhém kole by Macron svou soupeřku porazil poměrem 61 ku 39 procentům. Vyplynulo to z průzkumu veřejného mínění, který si nechal zpracovat deník Le Monde.

V rámci ankety bylo mezi 31. březnem a 2. dubnem osloveno 14 300 lidí, což je podle listu jeden z nejširších vzorků v dosavadních sondážích.

Šedesát čtyři procent lidí si je podle průzkumu jisto, kterému kandidátovi odevzdají svůj hlas, což je oproti předchozí anketě nárůst o pět procentních bodů. Naopak jen 66 procent voličů si je jistých, že půjde k urnám. V kategorii do 35 let je to dokonce jen 58 procent.

4 minuty
Favority francouzských voleb jsou Macron s Le Penovou
Zdroj: ČT24

Na Fillona se dotahuje Mélenchon

Konzervativní kandidát Francois Fillon by v prvním kole získal 17,5 procenta hlasů a skončil by třetí. Fillon byl přitom původně favoritem celých prezidentských voleb, o své vedení přišel kvůli kauze se zaměstnáváním své manželky coby poslanecké asistentky.

Na Fillona se dotahuje s 15 procenty kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který doposud patřil spíše k beznadějným aspirantům na prezidentskou funkci.

Na francouzského prezidenta letos kandiduje celkem 11 politiků, kteří získali potřebných alespoň 500 podpisů od volených zástupců. Dvoukolová prezidentská volba se koná 23. dubna a 7. května.

Všech 11 kandidátů se v úterý večer sejde v televizní debatě. Jak dopadla ta první, jak se v ní profilovali hlavní favorité voleb?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...