Británie vystoupí z dohody, která umožňuje rybářům z dalších pěti evropských zemí lovit v britských vodách. Je to první krok, kterým se Británie, připravující se na odchod z Evropské unie, snaží získat zpět kontrolu nad svým rybářským průmyslem.
Proces vystupování z londýnské úmluvy o rybolovu z roku 1964 potrvá dva roky. Dokument umožňuje zúčastněným zemím, aby jejich lodě lovily v okruhu šesti až 12 námořních mil (asi 11 až 22 kilometrů) od pobřeží signatářských zemí. Úmluva se kromě Británie týká Francie, Belgie, Irska, Německa a Nizozemska. Jejich lodě nebudou moci po vystoupení Británie lovit v britských vodách a britští rybáři zase ztratí možnost lovit u břehů zmíněných pěti zemí.
Británie úmluvu podepsala ještě předtím, než vstoupila do EU, a byla by jí tak vázána i poté, co evropský blok opustí. Unijní legislativa pokrývá rybolov v zóně mezi 12 a 200 námořními mílemi od pobřeží.
„Je to historický první krok k vybudování nové domácí rybolovné politiky s ohledem na naše vystoupení z EU. Tento krok povede ke konkurenceschopnému, ziskovému a udržitelnému (rybolovnému) průmyslu v celém Spojeném království,“ slibuje si ministr životního prostředí Michael Gove.
Británie měla podle vládních údajů v roce 2015 asi 6000 rybářských lodí, které ten rok ulovily ryby v hodnotě 775 milionů liber (zhruba 23 miliard Kč). Plavidla z dalších pěti států úmluvy vylovila 10 000 tun ryb v odhadované hodnotě 17 milionů liber (506 milionů Kč).
Rybáři z Bretaně se proto bojí, že omezení rybolovu drtivě dopadne na jejich zisky a až polovina lidí v odvětví přijde o práci. „Asi polovinu tržeb získáváme z britských vod, ale pokud se k tomu přidají nové kvóty, může být dopad ještě tvrdší,“ obává se ředitel rybářské firmy La Houle Jacques Pichon.
Irský ministr zemědělství Michael Creed zase britský krok označil za „nevítaný a zbytečný“, ale očekávaný.
