„Lidé v helmách“ podporují ruské nálety v Sýrii – a Putin je na vrcholu popularity

Nového maxima dosáhla popularita ruského prezidenta Vladimira Putina – s jeho prací je spokojeno takřka 90 procent Rusů. Za růstem obliby stojí i rozhodnutí vojensky podpořit syrského prezidenta Bašára Asada. Řada Rusů vyjadřuje Putinovi podporu i na sociálních sítích, kde se prezentuje ve skutečných či přimalovaných helmách.

„Takto vysoká úroveň souhlasu s prací ruského prezidenta je v první řadě spojena s událostmi v Sýrii, s ruskými leteckými údery na tamní pozice teroristů,“ uvedla státní sociologická společnost VCIOM. Ruské letectvo od konce září podniklo v Sýrii přes 700 náletů.

Obliba prezidenta v říjnu u oslovených Rusů dosáhla 89,9 procenta, což je o 0,8 procentního bodu více, než činil dosavadní rekord. VCIOM se v rámci svého průzkumu dotazoval na názor 1600 lidí na 130 různých místech Ruska.

„Lidé v helmách“ podporují vojenskou akci v Sýrii

Rusové akce své armády v Sýrii většinou podporují a někteří z nich to projevují i na sociálních sítích. Pod hashtagem #ЛюдивШЛемах (#peopleinhelmets) postují své fotografie, které vtipně opatřují helmou či leteckými brýlemi. Buď se v nich fotí, nebo si je přimalovávají ve photoshopu. Vznikl dokonce návod, jak leteckou helmu nakreslit, i její předloha.

Profily s helmami
Zdroj: Twitter

Putin stojí v čele Ruska od počátku tisíciletí, v letech 2008 až 2012 zastával úřad premiéra. Jeho znovuzvolení do prezidentského křesla na jaře 2012 provázely do té doby nevídané protivládní demonstrace, ale odpor rychle potlačil. Tehdy jeho popularita klesla na méně než 60 procent, ale v roce 2014 po anexi ukrajinského poloostrova Krym opět prudce vzrostla. Současný mandát prezidentovi vyprší v roce 2018. Zda se bude ucházet o v pořadí čtvrtý mandát, zatím nesdělil.

Útoky na Aleppo prý vyvolaly novou uprchlickou vlnu

Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana existují silné náznaky, že kvůli nárůstu útoků na syrské Aleppo začala nová vlna přílivu migrantů. V Turecku jsou už teď asi dva miliony syrských uprchlíků, což je nejvíce ze všech sousedních zemí. Ankara již dříve varovala, že by z Aleppa a jeho okolí mohly dorazit další tři miliony běženců.

V provincii Aleppo v posledních týdnech zesílila své akce syrská armáda, která se snaží dobýt zpět místa obsazená povstalci a ozbrojenci z Islámského státu. Jejich ofenzivu ze vzduchu bombardováním podporuje ruské letectvo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...