Labouristický návrh alternativní podoby britského odchodu z Evropské unie nezískal podporu dolní komory britského parlamentu. Podle šéfa labouritsků Jeremy Corbyna to znamená, že strana podpoří druhé referendum o brexitu. To by však nemělo mít stejnou podobu jako plebiscit v roce 2016. Velkou většinou naopak poslanci stvrdili plán pro bezprostřední vývoj kolem brexitu, který v úterý předložila premiérka Theresa Mayová. Slíbila, že pokud poslanci odmítnou dohodu i odchod z EU bez ní, požádá o odklad vystoupení země z bloku.
Oproti dřívějším očekáváním proběhlo středeční hlasování o brexitu klidněji než ty předchozí. Způsobil to úterní projev premiérky Mayové, která slíbila, že o brexitové dohodě dojednané s EU se bude znovu hlasovat nejpozději 12. března. Zároveň poslancům slíbila v případě odmítnutí dohody možnost odmítnout i brexit bez dohody a vynutit si odklad vystoupení z EU.
Labouristé začnou prosazovat další referendum
Největším zlomem tak bylo zamítnutí požadavku opozičních labouristů. Ti chtěli donutit vládu k vyjednávání o svých návrzích pro budoucí vztahy mezi Británií a EU. Labouristický dodatek k neutrálnímu vládnímu usnesení podpořilo v 650členné Dolní sněmovně jen 240 členů. Strana proto chce začít usilovat o to, aby o otázce brexitu znovu rozhodovali voliči v referendu.
Mezi požadavky labouristů bylo například zajištění celní unie Británie s EU, těsné shody s pravidly jednotného unijního trhu a větší ochrany životního prostřední a práv pracovníků.
Šéf nejsilnější opoziční strany Jeremy Corbyn následně prohlásil, že podpoří druhé referendum brexitu. Labouristé tak prý chtějí zabránit ničivému brexitu v režii konzervativců i odchodu z EU bez dohody.
Stínový ministr pro brexit Keir Starmer vysvětlil, že „pojistka“ v podobě plebiscitu by mohla být napojena na jakoukoli „rozvodovou“ dohodu schválenou poslanci. Občané by prý měli vybírat mezi „důvěryhodnou variantou pro odchod“ a setrváním v EU.
Občanům EU v Británii i Britům v EU zůstanou stejná práva
Většinovou podporu v dolní komoře nezískal ani návrh Skotské národní strany (SNP), který požadoval odmítnutí brexitu bez dohody za jakýchkoli okolností a nehledě na skutečný termín odchodu Spojeného království z EU. Poslanci přitom na konci ledna schválili jiný návrh o odmítnutí neřízeného vystoupení z Unie.
Bez problému naopak prošel požadavek konzervativního poslance Alberta Costy ohledně zachování práv občanů EU žijících v Británii, a stejně tak práva britských občanů žijících v členských zemích bloku, a to i v případě brexitu bez dohody. Ministr pro brexit Stephen Barclay už před zahájením hlasovacího bloku oznámil, že vláda o to v nejbližších dnech oficiálně požádá EU.
Uspěl také návrh labouristické poslankyně Yvette Cooperové. Ten v zásadě opakuje závazky, se kterými v úterý přišla předsedkyně vlády. Stanovuje, že pokud parlament v polovině března odhlasuje odklad brexitu, musí o tento krok vláda požádat Unii a změnit datum brexitu zakotvené v domácím zákoně.
Vláda se doporučeními nemusí řídit
Poslanecké návrhy, které vybral do debaty předseda parlamentu, jsou z formálního hlediska dodatky k neutrálně formulovanému vládnímu usnesení o pondělním projevu Mayové. Přijatými pozměňovacími návrhy se vláda nemusí řídit, ovšem byla by pod značným politickým tlakem, aby tak učinila.
Macron: Odklad povolíme jen za slib nových voleb
Francouzský prezident Emmanuel Macron na možnou žádost Británie o odklad brexitu reagoval slovy, že EU se může touto žádostí zabývat jen tehdy, „bude-li zdůvodněna novými volbami v Británii“.
„Ale nemůžeme v žádném případě schválit prodloužení bez jasné představy o kýženém cíli,“ řekl Macron. Německá kancléřka Angela Merkelová dodala, že s Macronem věc vidí úplně stejně.
EU již delší dobu uvádí, že prodloužení procesu zakotveného v článku 50 Lisabonské smlouvy by bylo přípustné pouze s jasným plánem z britské strany. Žádost Londýna by lídři zbylých 27 zemí museli schválit jednomyslně.
Článek 50 upravuje vystoupení členské země z EU. Co se týče rétoriky kolem brexitu, patří Merkelová v rámci „EU27“ k těm vstřícnějším lídrům, zatímco pro Macrona platí opak. I přes rostoucí „brexitovou únavu“ na straně Unie se ale nejrůznější komentátoři spíše přiklánějí k variantě, že jakákoli žádost Británie o odklad brexitu by byla přijata.
