Skopje – Makedonii čekají v dubnu příštího roku předčasné parlamentní volby. Podle eurokomisaře pro evropskou sousedskou politiku Johannese Hahna se na tom dohodli šéfové čtyř hlavních politických stran. Makedonie v posledních měsících prožívá nejhlubší krizi od roku 2001, kdy se ocitla na pokraji občanské války. Opozice obviňuje premiéra Nikolu Gruevského z korupce, odposlechů a zinscenování etnických násilností a požaduje jeho demisi.
Makedonii nyní podle Hahna čeká „svého druhu přechodné období“ a nejpozději koncem dubna 2016 voliči rozhodnou o novém složení parlamentu. Gruevski byl na další pětileté funkční období znovuzvolen v dubnu loňského roku. Hahn další podrobnosti politické dohody, jíž předcházelo osmihodinové jednání, nezveřejnil. Řekl jen, že je „důležité zemi připravit na volby“, zejména pokud jde o změny volebního zákona, dodržování práv menšin a nezávislost soudnictví.
Předseda vlády Gruevski ale všechna obvinění odmítá a prohlašuje, že opozici řídí cizí tajná služba, žádné důkazy svého tvrzení nicméně nepředložil. Opozice v čele se Zoranem Zaevem je navíc přesvědčena, že se vláda snažila své skandály zamaskovat rozsáhlou protiteroristickou operací na začátku května ve městě Kumanov, při níž zemřelo osm policistů a 14 ozbrojenců. Většinu z 30 zadržených, kteří jsou obviněni z terorismu, tvoří Albánci z Kosova hlásící se ke Kosovské osvobozenecké armádě (UCK). Její ozbrojená rebelie vyústila v roce 2008 k vyhlášení nezávislosti Kosova.
Opozice Gruevského podezřívá, že incident s albánskými separatisty zinscenoval, aby odvedl pozornost od skandálu s odposlechy nepohodlných lidí, které údajně sám nařídil. Podle informací kosovského i makedonského tisku chtěl Gruevski tváří v tvář ohrožení země vystupovat jako „ochránce západních hodnot a bojovník proti globálnímu terorismu“, a vylepšit si tak svůj obraz u veřejnosti. Zveřejnění informací, že někteří členové vlády s údajnými albánskými separatisty spolupracovali, vedlo k odvolání ministryně vnitra Gordany Jankulovské a šéfa tajných služeb Sašy Mijalkova.
Gruevski stojí v čele vlády od roku 2006. Loni v dubnu v předčasných volbách získal mandát na další čtyři roky. Opozice ale kvůli údajnému zfalšování těchto voleb už více než rok bojkotuje zasedání parlamentu ve Skopji. Vytýká také premiérovi megalomanské projekty za desítky milionů eur, zatímco míra nezaměstnanosti dosahuje 28 procent.
