Berlín - Kopilot, který podle vyšetřovatelů zřejmě záměrně způsobil pád letadla Germanwings ve Francii, byl osmadvacetiletý Němec Andreas Lubitz. Na zvukovém záznamu z černé skříňky je slyšet, jak klidně dýchá. Žalobce proto vyloučil zdravotní potíže. Podle zdrojů listu Le Parisien musel před šesti lety přerušit výcvik kvůli syndromu vyhoření a depresím. Pro Germanwings začal Lubitz pracovat v září 2013. Nalétáno měl 630 hodin. Lubitzovi známí tvrdí, že to byl tichý přátelský muž.
Airbus havaroval v úterý na jihu Francie. BBC chování druhého pilota na počátku letu označila jako uctivé, později prý začal být vůči kapitánovi, který mu dával instruktáž k přistání v Düsseldorfu, odměřený. Pilot pak na chvíli kokpit opustil, když šel na toaletu, a Lubitz ho nepustil zpět. Navíc zahájil klesání. Tlačítko se přitom muselo cíleně otočit, nelze ho zmáčknout omylem, upozornil francouzský prokurátor Brice Robin. Šlo tedy o „evidentní vůli zničit letadlo“. Stroj ale po celou dobu letěl na autopilota, podotkl Robin.
První nalezená černá skříňka odhalila, že se kapitán snažil dobýt asi deset minut zpět do kokpitu. Na zvukové nahrávce jsou slyšet údery na dveře a zároveň kopilotův klidný dech. Křik cestujících přijde až těsně před dopadem.
- Lubitz neměl podle francouzské prokuratury žádné záznamy o možných kontaktech na teroristy. Nic prý nenasvědčuje tomu, že by úterní neštěstí bylo teroristickým činem.
Lubitz byl Němec, žil s rodiči ve městě Montabaur. To se nachází 40 kilometrů jihovýchodně od Bonnu. Podle Daily Mailu měl byt také v Düsseldorfu.
U aerolinek Germanwings začal pracovat v září 2013 hned poté, co dokončil studia. Šéf Lufthansy se zmínil o tom, že Lubitz před šesti lety výcvik na nějakou dobu přerušil. Zda to souviselo s psychickými či jinými zdravotními potížemi, ale odmítl sdělit s odvoláním na
německé zákony.
Podle zdrojů Le Parisien trpěl v té době depresemi. „Trpěl syndromem vyhoření a byl v depresi,“ sdělila jeho známá německému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. V době nehody měl Lubitz nalétáno celkem 630 hodin jako kopilot.
Němec úspěšně absolvoval psychologické i technické testy
Lubitz i kapitán letadla prošli testem, který vyvinula právě společnost Lufthasa a který se dnes celosvětově používá k prověřování pilotů. „Jsme velice hrdí na naše prověřování pilotů. O to je to pro nás větší šok,“ uvedl předseda představenstva Lufthansy Carsten Spohr.
Lubitz nastoupil výcvik v roce 2008. Poté jedenáct měsíců pracoval jako doprovod letadel. V roce 2013 nastoupil jako kopilot na Airbusu 320. Prošel nejen všemi lékařskými testy, ale i všemi psychologickými a technickými testy. Byl stoprocentně připraven a neměl žádné problémy, ujistil Spohr. I Lubitzův letecký výkon byl prý bez jakýchkoliv problémů.
Podle Lubitzových známých byl kopilot přátelský
Lubitz byl členem aeroklubu LSC Westerwald v Montabauru. Licenci na kluzák získal už jako náctiletý, Lufthansa ho následně přijala do pilotní školy. „Andreas se stal členem klubu jako mladík, aby si splnil sen, že bude létat,“ napsal aeroklub na webu. „Splnil si sen a nyní za něj draze zaplatil životem,“ sdělil jeden z členů klubu listu The Wall Street Journal.
Další z Lubitzových známých z klubu n-tv řekl, že šlo o „zdrženlivého muže, žádného bláznivce, jací se někdy v letectví vyskytují“. První kontakt s létáním prý měl už ve čtrnácti letech.
- Předseda aeroklubu Klaus Radke: "Pro všechny tady (v klubu) je to vrchol kariéry, když se stanou profesionálními piloty. Ne každý to může dělat, je zde přísný výběr ze strany jednotlivých aerolinek. Člověk musí do letecké školy, podstupuje psychologické testy a podobně.
„Byl rád, že má práci u Germanwings a daří se mu tam dobře,“ řekl člen aeroklubu Peter Rücker. „Měl jsem z něj dobrý pocit,“ podotkl. Podle Rückera byl Lubitz tichý, ale přátelský. Podle jeho známých nejevil žádné známky deprese. Viděli ho na podzim, když si obnovil svou licenci na kluzák.
Zpravodaj ČT Bohumil Vostal z Montabauru
„Členové aeroklubu mluví stejně. Podle nich byl Lubitz milý člověk, zábavný, vtipný a příjemný. Mediální pozornost je tu v tuto chvíli veliká. Nikomu nejde do hlavy, jak se něco takového mohlo stát. Proč člověk pocházející z dvanáctitisícového městečka něco takového udělal. Lidé jsou tu příjemní, odpovídají na otázky. Ale ta hlavní odpověď je šok, naprosté překvapení a nepochopení, jak se to mohlo stát.“
Rád běhal a poslouchal DJ Davida Guettu
Podle Telegraphu byl Lubitz zároveň zanícený běžec. Účastnil se mnoha místních závodů. Z jeho profilu na Facebooku je patrné, že se zajímal hlavně o A320 a s uživateli probíral technické aspekty a nejrůznější scénáře.
Mezi Lubitzovy zájmy patřila kromě letectví třeba hudba, konkrétně francouzský DJ David Guetta, uvedl Daily Mail.
Němečtí policisté už prohledali jak dům rodičů pilota v obci Montabaur, tak jeho byt na okraji Düsseldorfu. Pátrají po dokumentech či jiných důkazech. Lubitzovi rodiče jsou ale ve Francii na místě pádu letadla.
Sebevraždy pilotů: Od roku 1950 deset případů
Případy, kdy za havárii letadla může kopilot nebo přímo pilot, nejsou až tak neobvyklé. V listopadu 2013 například v Namibii ztroskotalo letadlo poté, co kapitán namířil stroj přímo do země - a to ve chvíli, kdy první důstojník opustil místnost. Celkově při takových nehodách zemřelo 416 lidí.
„V historii letectví je těch sebevražd pilotů celá řada, od roku 1950 jsem jich na internetu našel devět. Pokud připočteme i aktuální událost, tak je to desátá a mnoho indicií nasvědčuje tomu, že do této kategorie spadne i let MH370 malajsijských aerolinií,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý pilot Ladislav Keller.
„Všichni tito piloti procházeli pravidelnými lékařskými prohlídkami a nikdo z jejich okolí nepozoroval nic, co by nasvědčovalo tomu, že něco podobného udělají. Až po nehodě se pak zjistilo, že zkušený kapitán se stal gamblerem a dostal se do dluhů a skončilo to sebevraždou, při které s sebou vzal přes sto lidí. Další příklad z Afriky: poměrně mladý pilot ve věku 35 let, u kterého se objevila nemoc neslučitelná s létáním, takže byl tzv. uzemněn. Psychicky to neusnesl, pronikl do letadla a naštěstí zabil jen sám sebe,“ dodává Keller.
On sám prý úvodními testy procházel ve věku 17 let, jenže osobnost člověka se během života mění: „Jak chcete zjistit, jak se bude takový člověk chovat v nenadálé životní situaci – třeba smrt syna, což byl další příklad z Afriky – za dalších 30 let po testech.“
Sociálními sítěmi hýbou emoce
Na zprávu vyšetřovatelů okamžitě zareagovali uživatelé sociálních sítí. Během několika minut od zveřejnění jeho jména se objevily nové skupiny, které Lubitze podporují – například jako bojovníka Islámského státu. Mnoho reakcí je naopak silně negativních. Další lidé pak tvrdí, že dělat závěry je předčasné. Facebook už Lubitzův profil zablokoval.
