Koblenz si oddechla: Dvoutunová letecká puma nebouchne

Koblenz - Pyrotechnici v německé Koblenzi úspěšně zneškodnili dvě letecké bomby z druhé světové války – včetně bezmála dvoutunové britské. Kvůli pumám nalezeným v Rýně muselo dnes opustit domovy 45 tisíc obyvatel tohoto stotisícového města na soutoku Rýna s Moselou. Oblast určená k evakuaci zahrnovala téměř celé historické centrum města, v uzavřené zóně byly také dva silniční mosty přes Rýn.

Policie od rána vyzývala k evakuaci pomocí místního rozhlasu, před pečovatelskými domy se tvořily kolony aut, jimiž lidé odváželi své příbuzné. Za intenzivního deště odvážely autobusy lidi, kteří neměli zajištěno náhradní ubytování, do provizorních prostor ve veřejných budovách. V osm ráno odjel z místního nádraží poslední vlak. O půl hodiny později bylo uzavřeno nádraží, které leží na hlavní trati mezi Mohučí a Bonnem. V evakuačních střediscích bylo připraveno místo pro 12 000 osob, nakonec ale náhradní ubytování využilo jen asi 500 lidí.

Na pravém břehu Rýna hasiči obklopili obě nálože pytli s pískem a vypumpovali z prostoru vodu. Pyrotechnici pak v uzavřené oblasti několik hodin pracovali na zneškodnění obou bomb - britské letecké pumy o hmotnosti 1,8 tuny a americké pumy o váze 125 kilogramů. Po jejich zneškodnění zlikvidovali i sud s jedovatými chemikáliemi nalezený nedaleko.

Koblenz není jediné německé město, kde dnes pyrotechnici zneškodňovali leteckou pumu z druhé světové války. Půltunovou americkou bombu zlikvidovali také v Karlsruhe, kde ji stejně jako v Koblenzi odkryl nízký stav vody v Rýnu. V Karlsruhe ale nebyla nutná rozsáhlá evakuace, protože v bezprostředním okolí pumy nikdo nebydlí. Úřady pouze musely zastavit veškerou dopravu v okolí, včetně říční.

Evakuace v Koblenzi je letos už třetím velkým vyklízením nějakého německého města kvůli nalezení letecké pumy. V lednu muselo domovy opustit 11 500 obyvatel Hannoveru, v říjnu potom 20 000 obyvatel Halle.

Spojenci během druhé světové války svrhli na Německo na 465 tisíc tun výbušnin. Asi každá osmá puma nevybuchla. Důvodem je to, že Britové i Američané je testovali ve Skotsku, kde je tvrdší půda. Nejčastěji se v Evropě používaly 230kilové bomby. K nejničivějším patřily pumy BlockBuster. Ta dvoutunová se svou silou řadí na třetí místo. Při dopadu dokázala zlikvidovat celou městskou čtvrť.

Na českém území se nejčastěji nacházejí a likvidují padesátikilogramové až stokilogramové bomby. Nejvíc jich do průmyslových oblastí dopadlo mezi lety 1944-1945 z amerických, britských a sovětských letounů. Jedna z posledních nevybuchlých bomb se našla v červenci v Liberci u nákupního centra. Až 3 500 lidí muselo být evakuováno, pyrotechnici bombu zničili v bývalém vojenském prostoru Ralsko.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 4 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 5 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.