Kanada a Japonsko nabízí Kyjevu pomoc. Podmínkou jsou reformy

Kyjev - Japonsko je připraveno dál Ukrajině pomáhat, podmínkou je ale realizace vnitřních reforem. V rozhovoru s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem to v Kyjevě potvrdil předseda japonské vlády Šinzó Abe. Japonský premiér se dnes v Kyjevě zastavil cestou na summit skupiny G7, který v neděli začíná na jihu Německa.

Tokio podle Abeho hodlá Kyjevu pomáhat kromě podpory makroekonomických projektů i v oblasti financí, práva a energetiky. Vyjádřením zájmu Japonska o spolupráci s prozápadní ukrajinskou vládou byla dnes podepsaná dohoda o japonské půjčce 1,1 miliardy dolarů (27 miliard korun) na rekonstrukci vodohospodářského systému v Kyjevě.

Předmětem jednání byla i modernizace ukrajinských energetických objektů a výměna zkušeností z likvidace havárií jaderných elektráren, které zdevastovaly životní prostředí v okolí ukrajinské černobylské elektrárny v roce 1986 a japonské jaderné elektrárny Fukušima o čtvrtstoletí později.

Petro Porošenko přivítal v Kyjevě Stephena Harpera
Zdroj: Valentyn Ogirenko/Reuters

Kanada pomůže s výcvikem bezpečnostních složek

Cestou do Německa dnes rovněž do Kyjeva přiletěl kanadský ministerský předseda Stephen Harper. Po jeho jednání s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem bylo oznámeno, že Ottawa poskytne ukrajinským bezpečnostním složkám pomoc při výcviku vojenských a policejních instruktorů. Výcvik má být zaměřen zejména na zvýšení bojeschopnosti ukrajinské Národní gardy.

Kyjev považuje Kanadu za svého nejtěsnějšího spojence mezi západními státy. V Kanadě žije silná ukrajinská menšina, podle ottawských statistiků má ukrajinské kořeny každý jedenáctý Kanaďan. Kanadská vláda poskytuje ukrajinským partnerům značnou finanční pomoc a na protest proti agresivní politice Ruska vyhlásila jako jedna z prvních protiruské sankce.

Šinzó Abe během jednání s Arsenijem Jaceňukem
Zdroj: Andrew Kravchenko/Reuters

Porošenko žádá od G7 podporu a další tlak na Rusko

Před nadcházejícím summitem G7 hovořil ukrajinský prezident telefonicky i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a americkým prezidentem Barackem Obamou. „Prezidenti konstatovali, že plnění minských dohod je zárukou mírového urovnání v Donbasu,“ informoval Kyjev o telefonátu Porošenka s Obamou. „Besedovali o stanoviscích před summitem G7 a zejména o otázce dalšího tlaku na Rusko.“

Obama Porošenka ujistil, že USA plně podporují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Porošenko mu poděkoval za podporu ukrajinské obranyschopnosti, zejména za pořádání společných vojenských manévrů, uvedla prezidentská kancelář.

Situace v Donbasu po nedávných bojích u Doněcku byla i předmětem Porošenkova rozhovoru s Merkelovou, uvedl Kyjev. Porošenko si stěžoval, že vázne proces výměny zajatců a příměří se často nedodržuje. Porošenko Merkelové řekl, že členové skupiny G7 by měli projevit „jednotu a rozhodnou podporu Ukrajiny“. Vyzval rovněž skupinu největších ekonomik, aby posoudila možnost další finanční podpory ve prospěch zlepšení makroekonomické situace Ukrajiny a její energetické stability.

Zprostředkovatelka rozhovorů o Donbasu rezignovala

Švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová se rozhodla rezignovat na funkci zmocněnkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Ukrajinu, údajně kvůli stagnaci rozhovorů o mírovém urovnání donbaské krize. Tagliaviniová byla z titulu své funkce klíčovou postavou při jednání takzvané kontaktní skupiny, která sdružovala zástupce Kyjeva, Moskvy a východoukrajinských povstalců.

Kontaktní skupina se v běloruském Minsku sešla naposledy v úterý, ale jednání skončilo bez konkrétních výsledků. Řada důležitých bodů programu se údajně vůbec neprojednávala, protože účastníci jednání se nedohodli na procedurálních otázkách.

„Viděla, že znepřátelené strany její pomoc nepotřebují, od samého začátku se nedokážou dohodnout. Dospěla k závěru, že její přítomnost pokroku v jednání nepomůže,“ uvedl informovaný zdroj, který dnes citovala ukrajinská média. Kdo pětašedesátiletou Tagliaviniovou ve funkci nahradí, odmítly zdroje OBSE spekulovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno, z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
před 13 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
před 14 mminutami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 35 mminutami

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 3 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.