Za napjaté situace mezi Pchjongjangem a Soulem skončily prezidentské volby v Jižní Koreji. Korejci vybírali nástupce Pak Kun-hje, kterou parlament odvolal po měsících bouřlivých protestů. Většina možných nástupců byla pro zlepšení vztahů se Severní Koreou - včetně vítěze, liberála Mun Če-ina.
Po sečtení 48 procent hlasů vede Mun Če-in se ziskem 39,6 procenta hlasů. „Budu prezidentem všech Jihokorejců,“ oznámil ve vítězném projevu. Na druhém a třetím místě skončili konzervativec Hong Čun-pchjo a centrista An Čchol-so. Oba už přiznali porážku.
Hlavní část voleb proběhla dnes, kvůli zmírnění náporu i zvýšení účasti ale mohli zájemci volit už v předtermínu: během čtvrtka a pátku. O nejvyšší úřad a přízeň přibližně 42 milionů voličů se ucházelo 13 kandidátů.
K rozpoložení voleb do více dnů ostatně mají v Jižní Koreji důvod. Čekala se totiž nejvyšší účast za posledních 30 let. Zvýšený zájem je hlavně mezi mladými lidmi – právě je totiž zhoršená ekonomika žene nejčastěji na úřady práce.
Nezaměstnanost a sociální nerovnosti zaznívaly v krátké kampani častěji než horké vztahy s komunistickou KLDR. Napjaté situace na Korejském poloostrově se totiž chopily hlavně velmoci v čele s USA a Čínou.
Favoritem byl od začátku vůdce liberální opozice Mun Če-in, který měl spolehlivý náskok před svými hlavními dvěma rivaly – centristou An Čchol-soem a konzervativcem Hong Čun-pchjo.
Pokud se prezidentem stane Mun Če-in, tedy syn severokorejských uprchlíků, kteří do Jižní Koreje přišli během korejské války, skončí tím vláda konzervativců.
Čeká se, že by navázal na zahraniční politiku liberálních prezidentů z let 1998 až 2008. Těm se tehdy pomocí „slunečné politiky“, tedy vlídné diplomacie, podařilo dosáhnout ve spolupráci s KLDR historických průlomů.
Právě Mun Če-in prohlásil, že by mohl znovu otevřít průmyslovou oblast Kesong. Tento komplex společně provozovaly od roku 2004 do roku 2016 Severní a Jižní Korea. Ta se v únoru 2016 po jaderném testu KLDR rozhodla průmyslovou zónu zavřít.
Favorit jihokorejských prezidentských voleb ale vyvolává nejistotu ve Washingtonu. USA mají zato, že Munův umírněný postoj by mohl kolidovat s tlakem, jejž se na KLDR snaží Spojené státy ve spolupráci s Čínou vyvíjet.
Mun se také několikrát nechal slyšet, že k rozmístění protiraketového štítu THAAD by se měla nejprve vyjádřit administrativa budoucího prezidenta. Na druhou stranu ani Mun, ani Donald Trump setkání s Kim Čong-unem nevylučují.
Předčasné prezidentské volby byly v Jižní Koreji vyhlášeny poté, co prezidentku Pak Kun-hje v březnu sesadil z funkce ústavní soud kvůli podezření z přijímání úplatků.
Někdejší hlava státu je zapletena do korupčního skandálu kolem své důvěrnice Čche Son-sil, která čelí podezření, že s využitím svých vazeb na prezidentku nutila jihokorejské firmy, aby darovaly miliony dolarů jejím nadacím. Bývalá prezidentka se podle prokuratury na braní úplatků přímo podílela.
Vítěz voleb bude ihned uveden do úřadu jako nový prezident, vynechá se obvyklá dvouměsíční přechodná doba. Nový prezident se volí na dobu pěti let.
Liberální vůdce byl manažerem předvolební prezidentské kampaně Ro Mu-hjona a po Roově zvolení v roce 2003 se stal vedoucím jeho sekretariátu. Je považován za hlavního favorita voleb.
Vystudoval práva na prestižní univerzitě v Soulu. V roce 1988 stál u zrodu korejského deníku Hankjoreh sinmun. Do politiky vstoupil Mun později, v květnu 2012 se stal členem Národního shromáždění za liberální opoziční Jednotnou demokratickou stranu (UDP). V letech 2015 až 2016 stál v čele UDP.
Kandidát centristické Lidové strany, kterou spoluzakládal a od ledna do června 2016 stál v jejím čele. Vystudoval medicínu na Národní univerzitě v Soulu a technologický management na Pensylvánské univerzitě.
Vůči KLDR zastává nekompromisní postoj. Podporuje vyšší veřejné výdaje na sociální zabezpečení a zastává opatrný přístup vůči dohodám o volném obchodu. Zpočátku se postavil proti umístění amerického protiraketového štítu THAAD na jihokorejském území, později svůj názor zmírnil.
