Haag - Soupeření mezi Austrálií a Jihoafrickou republikou o to, ve které zemi bude umístěn údajně nejvýkonnější teleskop světa, zřejmě skončí kompromisem. Organizace, která se ho chystá vybudovat, dnes oznámila, že Square Kilometre Array (SKA), jak se má zařízení jmenovat, se bude nacházet v obou těchto státech. Výstavba by měla začít v roce 2019 a trvat pět let.
„Zvolili jsme cestu dvou ústředí,“ řekl v Amsterodamu John Womersley z organizace, která má realizaci projektu na starosti. Srdce SKA by mělo být umístěno v polopouštní oblasti Karoo na jihozápadě JAR a v regionu Mileura v západní Austrálii. Větší část projektu přitom připadne JAR.
„Jsem nadšená! Mám radost za naše vědce a celou Afriku. Dokázali jsme to. Kdo by si to jen pomyslel? Samozřejmě, že chcete všechno, ale tři čtvrtiny jsou z mého pohledu vcelku dobré,“ uvedla jihoafrická ministryně pro vědu a technologii Naledi Pandorová.
V JAR se již nachází teleskop SALT, který je největší svého druhu na jižní polokouli. V Austrálii již sídlí stanice pro pozorování hlubokého vesmíru, kterou využívá americká NASA.
S teleskopem do hlubin vesmíru
Radioteleskop SKA bude fungovat na principu tisícovek přijímačů o celkovém plošném obsahu kilometr čtvereční. Má být 50krát citlivější a až 10 000krát rychlejší než současná obdobná zařízení. Projekt za 1,5 miliardy eur (asi 38 miliard korun) financuje 70 organizací z 20 států. Umístění SKA bylo pro obě země prestižní záležitostí a obě o něj sváděly lítý boj.
Radioteleskop SKA má na rozdíl od optických teleskopů zachytávat signály o vysokých kmitočtech z hlubokého vesmíru. Po jeho dokončení v roce 2024 bude SKA sestávat z 3 000 přijímačů rozmístěných tisíce kilometrů daleko od centra, aby se zamezilo vlivu radiového vlnění. Získávané údaje bude analyzovat supervýkonný počítač se schopností zpracování dat odpovídající miliardě osobních počítačů.
Astronomům by prý SKA mohl pomoci pochopit, jak po takzvaném velkém třesku vznikaly a utvářely se první hvězdy a galaxie. „Projekt má zkoumat povahu tmavé hmoty a temné energie, stav, který utváří 96 procent vesmíru a o kterém víme zatím málo. Mohl by nám objasnit naše vlastní kořeny,“ doplnil ředitel SKA, profesor Brian J Boyle.
