Tokio - Japonský ministr zahraničí Kacuja Okada se omluvil bývalým americkým vojákům za utrpení, které prožili v zajetí během druhé světové války. Japonsko po válce už několik skupin bývalých vězňů navštívilo. Veteráni ale kromě vlády chtějí omluvu hlavně od soukromých firem, které si vězně rozebraly a využívaly je na otrockou práci v dolech nebo továrnách. Podmínky byly podobně tvrdé jako ve vojenském táboře – nedostatek jídla, léků, bezdůvodné bití.
„Od soukromých firem – jako je třeba Mitsubishi, Kawasaki nebo Nippon Steel, jsme neviděli ani pár řádek, 65 let čekají, až všichni pomřeme. Je to ostuda,“ říká dnes 90letý válečný veterán Lester Tenney, který svůj život zasvětil boji za americké veterány. Nedokáže ale odhadnout, jestli se po omluvě vlády přístup společností změní. Zatím se firmy drží dosavadní politiky a mlčí.
Skupina bývalých amerických válečných zajatců je na první oficiální návštěvě v Tokiu. Po krátkém pobytu v metropoli může odcestovat podle své volby do kteréhokoli japonského města. Někteří navštíví továrny, doky či doly, v nichž kdysi pracovali.
Kacuja Okada, japonský ministr zahraničí:
„Těm, kteří museli během druhé světové války snášet v japonském zajetí nelidské zacházení a utrpení, nabízím hlubokou a upřímnou omluvu.“
Tenney do japonského zajetí padl v roce 1942 – spolu se 78 tisíci dalších Američanů a Filipínců. Brutální pochod do zajateckého tábora přežil, 11 tisíc lidí ale to štěstí nemělo a zemřelo na následky vyčerpání či týrání ze strany strážců. Poté Tenney pracoval pro důlní firmu Mitsui Mining, jejímž dnešním pokračovatelem je společnost Nippon Coke and Engineering. Poslední desítky let se Tenney angažoval v organizaci návštěvy amerických válečných vězňů v Japonsku a usiluje také o odškodné od firem, které využívaly práce válečných zajatců. Zástupci firmy, kde pracoval on sám, se s ním ale odmítají setkat.
Japonsko se vzdalo v roce 1945, poté co USA shodily atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Japonští vůdci se v minulosti omluvili za válečnou minulost země, japonská vláda nicméně tvrdí, že všechny otázky kolem odškodnění byly vyřešeny poválečnými dohodami.
