Kyjev - Uprostřed politické krize a násilných protestů, které si vynutily pád vlády, si prezident Viktor Janukovyč vzal nemocenskou. Později opozici obvinil, že vyhrocuje situaci. Ta přitom očekává, že hlava státu podepíše amnestii pro stíhané demonstranty, kterou včera schválil parlament. Opoziční předák Vitalij Kličko v německém tisku navrhl, aby Brusel zakázal Janukovyčovi vstup na území Unie, dokud prezident zákony nepodepíše.
Janukovyč si vzal nemocenskou. Hrotíte situaci, vzkázal opozici
GALERIE
videogallery_413436
„Prezident je na nemocenské kvůli akutní nemoci dýchacích cest provázené vysokou horečkou,“ prohlásila prezidentská kancelář. Zatím není jasné, jak dlouho prezidentovo léčení - uprostřed nevyřešené politické krize - potrvá. Kvůli pracovní neschopnosti 63leté hlavy státu se ale kažodpádně přerušila jednání mezi vládou a opozicí. Svou práci na mimořádném zasedání ukončili i ukrajinští zákonodárci. Podle posledních zpráv by se znovu měli sejít až 4. února.
Podle Janukovyče opozice vyhrocuje situaci
Později po oznámení své nemoci Janukovyč vydal prohlášení, kde konstatoval, že vláda „dostála všem slibům, které dala, zatímco opozice stále hrotí situaci tím, že vyzývá lidi, aby stáli venku v mraze“. Organizátoři protestů si tak podle ukrajinského vůdce plní své politické ambice. „Myslím, že to je špatně,“ dodal podle serveru BBC.
Podle zpravodaje ČT v Kyjevě Miroslava Karase demonstranti shromáždění v Kyjevě prezidentovu nemocenskou komentují s tím, že Viktor Janukovyč pouze hraje o čas. Na podpis včera schválených zákonů má lhůtu 15 dnů. Na kyjevských barikádách se proto šíří obavy, že dojde k vyhlášení výjimečného stavu. Janukovyčovi stoupenci naopak tvrdí, že prezident při středeční schůzce s poslanci „vypadal nemocně“.
Jeden z opozičních vůdců Vitalij Kličko ve svém sloupku v dnešním vydání německého listu Bild varoval, že Janukovyč podle něj chystá úskok a nyní pouze hraje o čas. „Mám pocit, že tenhle člověk nás chce obelstít a nyní jen zkouší, jak pro sebe a svou špinavou politiku získat čas. Tohle ale nepřipustíme,“ zdůraznil jeden z opozičních předáků. „Doufáme také, že EU zakáže Janukovyčovi a jeho zástupcům vstup na své území, dokud prezident skutečně nepodepíše stažení svých diktátorských zákonů,“ napsal šéf opoziční strany Ukrajinská demokratická aliance pro reformy UDAR (Úder).
Vitalij Klyčko
Němci se k sankcím staví zdrženlivě
Německé ministerstvo zahraničí na Kličkův článek reagovalo zdrženlivě. Podle tajemníka německého ministerstva zahraničí Gernota Erlera by EU uvalením sankcí na ukrajinského prezidenta a jeho spolupracovníky ohrozila svou důvěryhodnost. „Je otázka, zda by i pouhá hrozba sankcemi v této chvíli pomohla k uklidnění situace,“ připomněl Erler. „Je třeba mít na mysli, že nelze současně nabízet zprostředkování a hrozit sankcemi,“ zdůraznil.
Na Ukrajině s prezidentem i s opozicí, která požaduje jeho odstoupení, momentálně vyjednává český eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle. Snaží se zde vytvořit půdu pro politické řešení nepokojů. EU je ve zcela jiné pozici než Spojené státy, které už první sankce zavedly, poznamenal Erler.
Pro EU je v krizi na Ukrajině prioritou zastavení násilí a dialog
Prioritou Evropské unie při řešení krize na Ukrajině je zastavení násilí a zahájení politického dialogu, shodli se dnes v Bruselu šéf Evropské komise José Barroso a polský premiér Donald Tusk. Ukrajinci sami si mohou svobodně rozhodnout, jak má vypadat další směřování jejich země, poznamenal Barroso. „Krize, kterou vyvolalo nepodepsání asociační dohody, by měla být chápána jako projev zájmu milionů Ukrajinců tento významný integrační projekt spustit,“ usoudil polský premiér.
Asociační dohoda s EU a související dohoda o volném obchodě je podle Barrosa stále na stole. Jednání, co s ní dál, ale nyní není prioritou. Nejdříve je třeba zastavit spirálu násilí. Barroso také uvedl, že Unie je připravena prozkoumat všechny možnosti pomoci Ukrajině od finančních nástrojů evropského sousedství, spolupráce s Evropskou investiční bankou až k technické pomoci.
Pouze dialog s ukrajinskou veřejností podle Tuska může být pro vládu v Kyjevě cestou k evropské pomoci. „Pouze Ukrajina jako celek - tedy úřady a opozice - je pro Unii partner,“ zdůraznil Tusk.
Francouzský prezident François Hollande dnes situaci na Ukrajině označil za vážnou a vyzval EU k velké obezřetnosti. „To, co se může stát v příštích několika hodinách a v nejbližších dnech, je konfrontace a násilí a my musíme udělat vše pro obnovení dialogu a podpořit zklidnění situace,“ řekl.
GALERIE
Demonstranti zůstávají na barikádách
Demonstranti ani v mrazech hluboko pod nulou nehodlají z centra Kyjeva odejít. „Je minus 20 stupňů a třeba radnice je jedním z posledních míst, kde se můžeme ohřát,“ konstatoval jeden z protesujících Andre. Protestantům v jejich odhodlání pomáhá i fakt, že dostávají početné posily z ostatních ukrajinských regionů a dobrovolníci jim vaří teplý čaj a jídlo.
„Zákony z 16. ledna sice parlament zrušil, ale aby skutečně přestaly platit, musí to podepsat ještě prezident. A to zatím neudělal,“ upozornil další opoziční lídr Oleg Ťahnybok. Ukrajinský prezident se podle něj neřídí zájmy svých občanů „Je to jako zákon somálských pirátů - nejdřív si vezmou rukojmí a pak je sice propustí, ale výměnou za něco jiného,“ uvedl.
Jednání ukrajinského parlamentu
Ukrajinský parlament nejdříve v úterý zrušil sporné zákony, které omezovaly svobody projevu a shromažďování a ve středu po dvanáctihodinovém jednání schválil amnestii pro stíhané protivládní demonstranty.
Zatím ale není jasné, kdy prezident tyto zákony podepíše. V úterý navíc podal demisi premiér Mykola Azarov, kterou o pár hodin později Janukovyč přijal. To vše byly podmínky opozice, která nadále žádá odchod Janukovyče a vypsání nových parlamentních a prezidentských voleb.
Mykola Azarov a Viktor Janukovyč
Ukrajinou již více než dva měsíce zmítají demonstrace proti Janukovyčovi a jeho listopadovému rozhodnutí zastavit integrační proces s EU a místo k Bruselu se přiklonit k Moskvě. Po víkendovém vyhrocení situace se události v zemi uklidnily, opozice se ale i tak obává, že vláda nakonec sáhne po silovém řešení hlubokého státního rozkolu.