Janukovyč chce referendum v každém ukrajinském regionu

Kyjev - Každá z oblastí Ukrajiny by podle Viktora Janukovyče měla rozhodnout o svém postavení v referendu. Svržený prezident to vzkázal z ruského exilu, kam odjel minulý měsíc. Ukrajince chce odradit od předčasných voleb, které se budou konat 25. května. Bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková označila Janukovyče za nástroj, kterým se Rusko snaží zničit ukrajinskou nezávislost. Krátce poté ukrajinská generální prokuratura oznámila, že zahájila další trestní stíhání exprezidenta.

Nahrávám video

Janukovyč se stále považuje za legitimního prezidenta

Janukovyče sesadil v únoru ukrajinský parlament poté, co si boje v kyjevských ulicích vyžádaly více než stovku obětí na životech. „Jako prezident, který je myslí a duší s vámi, vyzývám každého soudně smýšlejícího občana Ukrajiny: Nenechte samozvance, aby vás zneužívali! Požadujte uspořádání referenda o vymezení postavení každého regionu v rámci Ukrajiny,“ uvedl Janukovyč ve svém poselství k národu.

Janukovyčova soupeřka Tymošenková prohlásila, že pokud jde o jeho vyjádření, pak „se tento člověk, který býval prezidentem, prakticky stal nástrojem boje proti Ukrajině a proti ukrajinskému lidu, nástrojem na zničení nezávislosti Ukrajiny“. Ale výzvy k separatismu a ke vstupu ruských vojsk si prý jednou zodpoví před soudem, který jej spravedlivě potrestá.

Podle ruského internetového listu gazeta.ru Janukovyčovo prohlášení zapadá do snahy Kremlu zabránit zvolení nového ukrajinského prezidenta či alespoň co nejvíce podkopat legitimnost nového režimu v Kyjevě. Janukovyč nyní vybízí k federalizaci a separatismu, což jako prezident odmítal.

Odpůrci nového režimu požadují federalizaci země

Odtržení Krymu od Ukrajiny a připojení poloostrova k Rusku v polovině března schválilo místní referendum. To zorganizovali místní separatisté po faktickém obsazení Krymu ruskými vojáky. Janukovyčova volební základna se až donedávna opírala o ruskojazyčné regiony na východě a jihu Ukrajiny.

Podle Janukovyče došlo na Ukrajině k „ozbrojenému státnímu převratu“, spáchanému opozicí s teroristy a „za plné podpory některých západních států“. Exprezident si myslí, že změny v ukrajinských zákonech jsou protiústavní a vylučují uspořádání poctivých prezidentských voleb. Nynější režim považuje za nelegitimní a všechna jeho rozhodnutí za nezákonná. „Samozvanci“ v Kyjevě podle něj nemají „mandát důvěry ukrajinského lidu“.

Viktor Janukovyč promluvil z Ruska k Ukrajincům i k světu
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Janukovyč po únorovém krveprolití v kyjevských ulicích uprchl na poloostrov Krym a odtud do ruského Rostova na Donu. Naposledy hovořil před novináři 11. března. Tehdy popřel zvěsti o svém špatném zdravotním stavu a prohlásil, že je stále platným ukrajinským prezidentem. Do země se prý v blízké době vrátí.

Exprezident je stíhán za podíl na masových vraždách i za dnešní prohlášení

Ukrajinská generální prokuratura oznámila, že kvůli dnešnímu Janukovyčovu prohlášení zahájila další stíhání bývalého prezidenta, a to za „jednání zaměřené na násilnou změnu nebo svržení ústavního pořádku nebo na uchvácení státní moci“. Podle prokuratury exprezident svým jednáním „ohrožuje vnitřní bezpečnost státu v oblasti fungování ústavního pořádku a výkonu státní moci“.

Podle agentury RIA Novosti prokuratura doposud Janukovyče stíhala ve čtyřech bodech. Podle vyšetřovatelů se podílel na masových vraždách demonstrantů na Majdanu, zpronevěřil státní majetek, neústavně se chopil moci a vyzýval ke svržení nové vlády. Kyjev už Rusko oficiálně požádal o jeho vydání. Žádost o vydání mezinárodního zatykače dostal od ukrajinských úřadů Interpol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 23 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.