Jaká budou mít občané EU v Británii práva? Tusk kritizoval návrh Mayové

Britský návrh na to, jak po brexitu zajistit práva občanů EU v Británii, nenaplňuje podle šéfa unijních summitů Donalda Tuska očekávání, která v této věci mají ostatní země EU. S návrhem seznámila představitele zbývajících 27 států EU britská premiérka Theresa Mayová během čtvrtečního jednání summitu EU.

Británie konkrétní návrh toho, jak chce po odchodu z EU zajistit práva občanů zemí EU v Británii, předá partnerům v pondělí. Tuto záležitost Unie pokládá za základní prioritu vyjednávání, které začalo tento týden.

Návrh, který předložila ve čtvrtek Mayová, by mohl podle vrcholných představitelů Unie do budoucna zhoršit situaci občanů států EU, kteří trvale žijí ve Velké Británii. Podle Tuska jde britská nabídka „pod naše očekávání“ a je třeba doložit další detaily.

Tusk dodal, že Unie požaduje garanci „všech práv“ občanům EU ve Velké Británii i Britům žijícím v zemích EU.

Theresa Mayová s Angelou Merkelovou během summitu EU
Zdroj: Reuters

Mayová měla ve čtvrtek říct, že Británie občanům Unie nabídne jistotu: Nikdo z těch, kdo jsou v zemi legálně, nebude muset po brexitu odejít a nebudou rozdělovány rodiny. Lidé, kteří do britského odchodu z EU na jaře 2019 přesáhnou pět let pobytu v zemi, budou mít právo na zisk trvalého pobytu a ti, kteří v zemi byli do onoho rozhodného data, budou moci zůstat, dokud pětileté období nenaplní.

Británie nabízí jednoduchou administrativu a navrhuje také pravděpodobně dvouleté období, které má lidem umožnit, aby dali svůj pobyt v Británii právně do pořádku.

Premiérka ostatním šéfům států a vlád řekla, že od nich očekává reciprocitu. Tedy že stejná pravidla se budou vztahovat na zhruba 1,2 milionu britských občanů žijících v jiných zemích Evropské unie.

Střet ohledně soudů

Mayová v pátek také doplnila, že podle názoru Londýna by po brexitu měly otázky práv evropských občanů v Británii řešit „vysoce respektované“ britské soudy. Tím se britská představa dostává do rozporu s politickým zadáním, které má unijní vyjednavač Michel Barnier. Ostatní země Unie by chtěly vyjednat, aby tuto věc i nadále řešil unijní soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 16 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.