Britská vláda chce po brexitu zajistit co největší jistotu pro více než tři miliony občanů Evropské unie, kteří nyní žijí ve Velké Británii. Lídrům ostatních 27 evropských zemí to podle diplomatických informací řekla britská premiérka Theresa Mayová s tím, že věc je pro ni prioritou. Německá kancléřka Angela Merkelová označila nabídku Mayové za „dobrý start“.
Jistota pro občany EU v Británii, ale také Brity žijící v jiných zemích EU, je základní prioritou i pro unijního vyjednavače Michela Barniera. Rozhovory o této problematice jsou jedním ze tří hlavních okruhů první fáze vyjednávání o odchodu Británie z EU, které začalo v pondělí.
Mayová své partnery v Bruselu seznámila s návrhem, jak by věc chtěl vyřešit Londýn. Také ona oznámila, že má zájem na rychlém vyřešení otázky.
„Pozice Spojeného království představuje spravedlivou a seriózní nabídku, jejímž cílem je poskytnout co největší jistotu občanům, kteří se usadili ve Velké Británii, budovali zde kariéry a přispěli tak naší společnosti,“ citoval premiérku server BBC.
Mandát, který k jednání Barnierovi dalo 27 zemí EU, předpokládá pro všechny občany Unie, kteří budou v Británii žít k okamžiku britského odchodu z EU, stejná práva jako měli před brexitem. Britská vláda nyní navrhuje dohodou stanovit rozhodné datum někdy mezi britským oznámením o záměru odejít letos na konci března a faktickým odchodem země z Unie.
Británie očekává reciprocitu
Mayová ostatním premiérům a prezidentům měla říct, že Británie občanům Unie nabídne jistotu: Nikdo z těch, kdo jsou v zemi legálně, nebude muset odejít a nebudou rozdělovány rodiny. Lidé, kteří do britského odchodu z EU na jaře 2019 přesáhnou pět let pobytu v zemi, budou mít právo na zisk trvalého pobytu a ti, kteří v zemi byli do onoho rozhodného data, budou moci zůstat, dokud pětileté období nenaplní.
Británie nabízí jednoduchou administrativu a navrhuje také pravděpodobně dvouleté období, které má lidem umožnit, aby dali svůj pobyt v Británii právně do pořádku.
Premiérka ostatním šéfům států a vlád řekla, že od nich očekává reciprocitu. Tedy že stejná pravidla se budou vztahovat na zhruba 1,2 milionu britských občanů žijících v jiných zemích Evropské unie.
Německá kancléřka Angela Merkelová považuje nabídku Theresy Mayové za „dobrý start“, zdůraznila ovšem, že ohledně brexitu stále zůstává mnoho věcí k dořešení. „Otázky ohledně odchodu zahrnující finanční vyrovnání či vztahy s Irskem. Máme spoustu práce do dalšího summitu v říjnu,“ prohlásila kancléřka.
Unie udělala krok ke spolupráci v obraně. Historický posun, hodnotí Tusk
Země EU na summitu výrazně posunuly vpřed své možnosti spolupracovat v obranné oblasti. Státy mají například do několika měsíců nabídnout ostatním své konkrétní představy, v čem, kde a jak by mohly kooperovat. Summit se shodl i na tom, že případné nasazení bojových skupin už nebudou platit jen členské země, jejichž vojáci v nich působí, ale přispěje se také z unijních peněz.
„Nám všem společně se v posledních měsících podařilo dosáhnout tak výrazného pokroku v oblasti obrany, jakého EU nebyla schopna dosáhnout za několik posledních desítek let,“ řekl český premiér Bohuslav Sobotka. Na jeho žádost závěry schůzky zmiňují i nedávnou pražskou konferenci, kde se o obraně diskutovalo.
Summit v první řadě politicky podpořil spuštění trvalé strukturované spolupráce (PESCO) států EU, které chtějí v obranné oblasti úžeji kooperovat. Země nyní mají tři měsíce na to, aby případným partnerům nabídly konkrétní návrhy a možnosti, jak se do konceptu zapojit. Česko má podle Sobotky zájem se na věci podílet, pokud k tomu pro sebe nalezne vhodnou příležitost. Diplomaté předpokládají, že téma by měl dále konkretizovat unijní summit v prosinci.
„Je to historický krok. Taková spolupráce umožní EU posunout se k hlubší integraci v obraně,“ prohlásil Tusk, který podotkl, že účast je otevřená pro všechny unijní státy.
Lepší kontrola osob vstupujících do Schengenu
Prezidenti a premiéři hovořili také o terorismu. „Je to stále velká hrozba. Jsme plně rozhodnuti ochránit občany. Proto prohloubíme v tomto ohledu naše úsilí,“ uvedl Tusk.
Konkrétně to znamená, že summit žádá dokončení systému umožňujícího kontrolu, kdo vstupuje do schengenského prostoru a kdo jej opouští. Dopracován má být také systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), který umožní kontroly lidí ze zemí s bezvízovým stykem, kteří cestují do EU, ještě před jejich příjezdem. „Budeme tak mít určitý čas na reakci z hlediska bezpečnostního a migračního rizika,“ připomněl český premiér Sobotka. Podobný systém už provozují Spojené státy.
Summit podpořil také kroky, které mají omezit financování terorismu a zlepšit sledování podezřelých finančních toků. Tusk před novináři připomněl i výzvu internetovým firmám, aby přispěly k prevenci šíření teroristických materiálů na internetu. „Znamená to vytvoření nových nástrojů k automatickému zjišťování a mazání podobných materiálů,“ uvedl.
