Izraelci si nechali v 60. letech utéct Mengeleho, aby dopadli Eichmanna

Jeruzalém - Izraelská rozvědka Mossad se v roce 1960 vzdala možnosti dopadnout v argentinském Buenos Aires nacistického zločince Josefa Mengeleho. Bývala by tak ohrozila tajnou operaci, při níž ve stejné době a stejném městě zadržela jiného nacistu Adolfa Eichmanna a připravovala jeho tajný převoz do Izraele. Někdejší šéf rozvědky a nynější ministr pro záležitosti důchodců Rafael Ejtan to přiznal listu The Jerusalem Post.

Ejtan byl v týmu agentů Mossadu, kteří v roce 1960 v Buenos Aires připravovali zatčení jednoho z organizátorů holocaustu Adolpha Eichmanna. Objevili tam ale i „anděla smrti“ z Osvětimi Josefa Mengeleho. Podařilo se jim ho vyfotografovat a zjistit jeho adresu. Vedení Mossadu stálo před otázkou, zda se pokusit i o jeho zatčení.

Ejtan byl prý tehdy proti plánu zmocnit se obou nacistů naráz, protože nechtěl ohrozit tajnou akci zatčení Eichmanna. Izraelci věděli, v jakém bytě Mengele žil, ale nechali ho odjet s manželkou na výlet a plánu na jeho dopadení se vzdali. Zpráva o Eichmannově příjezdu se v Izraeli nedala dlouho utajit. Když se po několika týdnech agenti Mossadu znovu vydali do Argentiny, Mengeleho stopa zmizela. Izraelci pak po hledaném zločinci pátrali bezvýsledně tři roky v Brazílii a Paraguayi.

Jednaosmdesátiletý Ejtan tvrdí, že svého někdejšího rozhodnutí nelituje: „Udělal bych to dnes stejně, protože kdybychom je chtěli dostat oba naráz, mohli jsme oba ztratit.“ Efraim Zuroff, který se zabývá pátráním po nacistických zločincích, s ním souhlasí. Připomíná také, že argentinská vláda víc než kterákoli jiná vynaložila velké úsilí na záchranu nacistických masových vrahů.

„Anděl smrti“ Mengele se účastnil výběru lidí přijíždějících v transportech a rozhodoval o tom, kdo z nich půjde do plynové komory a kdo do pracovního tábora. V roce 1979 ho v Brazílii ranila mrtvice a utopil se. Bylo mu 68 let. Pohřben byl jako Wolfgang Gerhard a identifikace byla provedena až v 90. letech pomocí testů DNA. Eichmann, který byl zodpovědný za deportace milionů Židů do koncentračních táborů, byl v roce 1961 v Izraeli odsouzen za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti k trestu smrti a o rok později byl oběšen.

  • Rafael Ejtan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/391/39085.jpg
  • Josef Mengele autor: ČT24, zdroj: Wkipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/391/39083.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 7 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...