Izrael kvůli násilnostem přitvrzuje bezpečnostní opatření. Ochránit veřejnou dopravu má pomoci 300 strážců. Bezpečnostní síly zřizují v arabských čtvrtích ve Východním Jeruzalémě kontrolní stanoviště a budují zátarasy. Při pouličních střetech umírají lidé na obou stranách konfliktu. Od začátku října přišlo o život nejméně sedm Izraelců a třicet Palestinců.
O nových opatřeních rozhodl bezpečnostní kabinet, který byl svolán mimořádně, když Palestinci v úterý v Jeruzalémě a dalším městě rozpoutali nové útoky na Izraelce. Tři při nich zemřeli a dvacet dalších bylo zraněno. Při jednom ze středečních násilných incidentů bodl útočící Palestinec v Jeruzalémě ženu ve věku kolem 70 let. Brzy poté jej policie zastřelila. Při jiném útoku se další Palestinec pokusil bodnout bezpečnostního pracovníka historickém jádru Jeruzaléma; i tohoto útočníka Izraelci zastřelili.
Ministři se shodli na tom, že na silnicích vedoucích do palestinských čtvrtí východního Jeruzaléma mají být postaveny hlídky. Podezřelé automobily budou kontrolovány.
Izraelské obranné síly (IDF) už ohlásily, že pošlou policii na pomoc celkem šest jednotek – mimo jiné i na Západní břeh a k hranicím s Gazou.
Vláda také zostřila opatření proti lidem usvědčeným v minulosti z terorismu. Postihne rovněž jejich rodiny, protože jejich domy budou demolovány bez možnosti je obnovit. Těla mrtvých útočníků nemají být vracena k pohřbení příbuzným, protože pohřby se stávají často příležitostí k protiizraelským protestům.
Izraelským Arabům z východního Jeruzaléma, kteří se zapojí do útoků, navíc nebude obnoveno právo k pobytu. Vláda se chce dohodnout i na trestech za podněcování k násilnostem.
Ministr vnitřní bezpečnosti Gilad Erdan zmírnil podmínky pro nošení zbraně a odůvodnil to tím, že při atentátech policii často vydatně pomohli právě ozbrojení civilisté.
Uzavírání vjezdů je v rozporu s mezinárodním právem, ozvali se Palestinci
Izraelci ve středu důsledně kontrolovali řidiče u vjezdů do čtvrti Džabal Mukabir, odkud pocházeli atentátníci, kteří útočili v Jeruzalémě v úterý. Kontroly jsou i na jiných místech východního Jeruzaléma, jehož arabští obyvatelé mají na rozdíl od Palestinců ze Západního břehu Jordánu izraelské doklady.
Jeden ze zástupců palestinské strany Fatah prohlásil, že zavírání vjezdů je „kolektivní trest, který je v rozporu s mezinárodním právem“. Husám Badrúm z Hamasu podotkl, že „toto izraelské rozhodnutí intifádu (povstání) nezastaví a lidé z odboje se bezpečnostních omezení nebojí“.
Nejmenovaný izraelský představitel řekl Reuters, že nejde o uzávěru východního Jeruzaléma, ale o „volné obklíčení“.
Netanjahu: Dohoda s vrahy je nepřípustná
Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael využije všech prostředků k tomu, aby obnovil klid. „S vrahy a jejich pomocníky se nehodláme dohodnout. Pořádně zaplatí. Všem, kdo se nám pokusí škodit, bude useknuta ruka,“ řekl.
Palestinci už několik týdnů protestují proti přítomnosti Židů na jeruzalémské Chrámové hoře. Zvýšenou vlnu násilí vyprovokoval útok, při němž Palestinci zastřelili 1. října na Západním břehu Jordánu v autě manželský pár před očima jeho čtyř dětí.
Většina útočníků jsou mladí Palestinci nebo izraelští Arabové, kteří se nehlásí k žádné radikální organizaci. Útočí náhodně a policie ani armáda nedokáží incidentům zabránit.
Netanjahu vyzval palestinského vůdce Mahmúda Abbáse, aby zastavil podněcování k násilí zaměřené na Chrámovou horu. Na Abbáse apeloval, aby „přestal lhát“. Izraelské úřady ho obvinily z „aktu agrese“.
USA a Francie chtějí pomoci dosáhnout míru
Ke snížení napětí mezi Izraelci a Palestinci se snaží přispět Spojené státy. „O víkendu jsem byl ve spojení s premiérem Netanjahuem a prezidentem Abbásem. Pracujeme na uklidnění situace. Osobně se do regionu brzy podívám. Budu se angažovat, abychom se dostali z nepříjemné situace,“ konstatoval šéf americké diplomacie John Kerry.
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius pak vyzval mezinárodní společenství, aby napomohlo k uzavření míru mezi Izraelem a Palestinou. Situace je podle něj už velmi vyhrocená a dosavadní jednání nikam nevedla. Francie věří, že větší zapojení zahraničních států by vztahy mohlo zmírnit.
