Irák má nového premiéra, prezident doufá, že „ochrání irácké občany“

Bagdád - Irácký prezident Fuád Masúm dnes požádal místopředsedu parlamentu Hajdára Abádího, aby vytvořil novou vládu. Funkci premiéra chtěl přitom získat dosavadní šéf kabinetu Núrí Málikí, který označil prezidentovo rozhodnutí za nebezpečné porušení ústavy. Již v noci na dnešek se jemu věrné zvláštní jednotky a milice údajně rozmístily na strategických místech v metropoli Bagdádu. Abádího do funkce navrhla šíitská koalice v iráckém parlamentu; na vytvoření vlády má nyní 30 dnů.

Irácká televize odvysílala záběry, na nichž prezident Fuád Masúm říká, že dává Abádímu 30 dní na sestavení nové vlády a její představení v parlamentu, který ji musí odsouhlasit. Doufá prý, že se Abádímu podaří vytvořit kabinet, který „ochrání irácké občany“. Nově jmenovaný premiér následně vyzval všechny Iráčany, aby se sjednotili proti barbarské kampani islamistů, kteří v posledních týdnech obsazují zemi. „Všichni musíme spolupracovat, abychom se mohli postavit této teroristické kampani vedené v Iráku a abychom tyto teroristické skupiny zastavily,“ řekl Abádí hned poté, co ho prezident požádal o vytvoření nové vlády.

Málikí se nehodlá vzdát, chce být dál premiérem

Núrí Málikí ve svém večerním televizním kritizoval USA za podporu Abádího nominace a hovořil o spiknutí. „Dokážeme ten omyl napravit,“ sdělil ke kroku, který byl podle něj protiústavní. Málikí také prohlásil, že nehodlá odstoupit a dovolit, aby jeho třetí mandát připadl jeho rivalovi. 

Americký viceprezident Joe Biden ocenil Masúmovo rozhodnutí jako zásadní krok po měsících politické krize v Iráku, kde značnou část území obsadili radikálové z hnutí Islámský stát. Biden tlumočil přání amerického prezidenta Baracka Obamy, aby Iráčané sestavili co nejrychleji novou vládu, která bude schopná řešit problémy všech Iráčanů. Biden také řekl, že USA považují Masúma za garanta irácké ústavy. OSN vyzvala iráckou armádu, aby se do politického procesu nevměšovala.

Hajdar Abádí se narodil v roce 1952, studoval v Bagdádu a pak v britském Manchesteru. Je elektroinženýr a patřil k lidem pronásledovaným režimem bývalého prezidenta Saddáma Husajna, takže s rodinou žil dlouho ve Velké Británii. Do politiky se zapojil po Saddámově svržení v roce 2003. Stal se ministrem komunikací a později působil jako blízký Málikího poradce. Místopředsedou parlamentu byl jmenován před několika týdny. 

List The Washington Post poznamenal, že Abádí je stejně jako Málikí šíitský muslim a že není jisté, zda dokáže iráckou krizi řešit úspěšněji než nynější premiér. V jednom rozhovoru v červnu řekl, že Irák čeká na to, zda poskytnou USA Iráku pomoc pro boj proti islamistům. Pokud ne, bude muset Iráku pomoci Írán, dodal.

Státní televize dnes nejprve informovala že irácký nejvyšší soud vydal verdikt ve prospěch Málikího, v němž stanovil, že jeho blok je největším v parlamentu, a tak by prezident v souladu s ústavou měl požádat právě dosluhujícího premiéra, aby sestavil vládu znovu. Podle britské BBC ale irácký soud popřel, že by takové rozhodnutí vydal. Šíitská koalice v parlamentu, jejíž součástí je i Málikího koalice Právní stát, nedlouho poté oznámila, že na funkci premiéra nominovala Abádího a ten by měl vytvořit kabinet, který zemi sjednotí v boji proti islamistům z hnutí Islámský stát.

Dosavadní šíitský premiér Málikí chtěl přitom získat i třetí mandát. S tím ale nesouhlasili sunnité, Kurdové ani někteří zástupci šíitů. Obviňovali ho, že svým chováním přispěl ke zvýšení etnického napětí v zemi.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová uvedla, že USA plně podporují iráckého prezidenta Fuáda Masúma „jako garanta irácké ústavy“. Zároveň prý Spojené státy odmítají jakékoli snahy o manipulaci ústavních či právních procesů. Prezident Obama už dříve uvedl, že Washington podporuje v Iráku vznik vlády národní jednoty. Podporu iráckému prezidentovi později vyjádřil i šéf americké diplomacie John Kerry. Zároveň dodal, že jakékoli dění, které se odchýlí od legitimního ústavního procesu, nebude mít podporu mezinárodního společenství.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 3 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 5 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 8 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 8 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.