Kyjev - Ukrajina by mohla kvůli invazi na Krym žalovat Rusko u mezinárodních soudů. Pronájem Sevastopolu Rusku ale vypovědět nehodlá. V rozhovoru pro agenturu Interfax-Ukrajina to uvedl úřadující ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja. Ruské jednotky v Bachčisaraji dnes střílely na ukrajinské členy vojenského námořnictva. Objekt už obsadily. Potvrzují se tak informace, že ruští ozbrojenci zesilují izolaci poloostrova. Úřady údajně vypnuly vysílání všech neruských televizí. Na Krymu v neděli proběhne referendum o připojení poloostrova k Rusku. Proruské krymské vedení na něj pozvalo i pozorovatele OBSE. Organizace ale pozvánku odmítla.
Invaze na Krym? Kyjev zvažuje žalobu na Rusko
GALERIE
videogallery_425751
UKRAJINSKÁ KRIZE: SOUHRN DNE
- Ruská jednotka obsadila v Bachčisaraji ukrajinský prapor, ruské síly ovládly i raketovou základnu v Sevastopolu a vojenskou nemocnici v Simferopolu.
- Organizace OBSE odmítla pozvánku Krymu na referendum s tím, že autonomní ukrajinská oblast nemá k takovému kroku oprávnění.
- Severoatlantická aliance vysílá do polského a rumunského vzdušného prostoru u Ukrajiny průzkumná letadla s výstražným radarovým systémem AWACS.
- Podle senátora Johna McCaina by Amerika měla na ruskou invazi na Krym odpovědět realizací zrušeného plánu obranného raketového systému v Česku a v Polsku.
- Ruský prezident Vladimir Putin jednal v Soči s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o urovnání ukrajinské krize a o návrzích, které prý chce Moskva předložit USA.
- Na východě Ukrajiny to opět vře. V Luhansku se třikrát měnila vlajka Ruska a Ukrajiny. V Charkově házeli ruští radikálové vejce na Klička.
- Chodorkovskij vyzval Ukrajince, aby se bránili se zbraní v ruce.
Podle listu Ukrajinska pravda část ukrajinských vojáků objekt opustila a část v čele s velitelem praporu plní pokyny Rusů. Útok na bachčisarajskou posádku údajně řídil ruský plukovník. Nad kasárnami byla vyvěšena ruská vlajka.
Ruské jednotky a místní proruská domobrana na Krymu dnes pokračovaly v upevňování pozic. Podle tiskových agentur ovládly raketovou základnu v Sevastopolu i vojenskou nemocnici ve správním středisku poloostrova Simferopolu. „Momentálně je v nemocnici více než 20 vážně nemocných pacientů, jeden z nich je na jednotce intenzivní péče, ale vojenští lékaři nemohou pacientům poskytnout pomoc,“ uvedla agentura Unian o obsazení simferopolské nemocnice, patřící dosud ukrajinským ozbrojeným silám. Z nemocnice útočníci „vyprovodili“ dosavadního náčelníka, další personál uzavřeli v klubu.
Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže
„Pouhé obsazení nemocnice žádné porušení mezinárodního humanitárního práva nepředstavuje. To, čím bychom se museli zabývat, je, jaký to má dopad na poskytování zdravotní péče. Pokud by do nemocnice nemohli být přijímáni pacienti nebo byli někteří ze stávajících odsunuti, pak by o porušení humanitárního práva šlo.“
V přístavu Sevastopol ruští vojáci odzbrojili své ukrajinské kolegy z raketové základny. Podle agentury Reuters, odvolávající se na mluvčího ozbrojených sil, asi dvě stovky ruských vojáků na 14 kamionech vjely na základnu a hrozily útokem, pokud se Ukrajinci nenechají odzbrojit.
O víkendu Rusové zaminovali severní hranici Krymu
O víkendu ruská armáda rozšiřila blokádu obou hlavních severních přístupů na Krym. Podle ukrajinských pohraničníků obsadily ruské jednotky Perekopskou šíji, která spojuje Krym s pevninou. Ruská armáda začala údajně vytvářet minová pole a vztyčovat hraniční sloupy. Několik desítek ukrajinských mužů a žen dnes vlastními těly zablokovalo silnici u obce Čonhar severně od Krymu, aby zabránili vjezdu ruské vojenské techniky do vnitrozemí.
Kyjev na manévry ruských vojáků, kteří odřízli Krym od vnitrozemí, vojenskou cestou reagovat nehodlá. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dál trvá na diplomatickém řešení krize, Ukrajina ale podle něj neodevzdá Rusku „ani centimetr“ své země. Mezitím však Kyjev zastavil přísun peněz na Krym a zablokoval také účty všech státních úřadů na poloostrově.
Unesení novináři?
Podle zdrojů z Evropské unie včera neznámí ozbrojenci na hranicích s Krymem unesli skupinu novinářů. K večeru se měli ozvat svým kolegům, ale nekontaktovali je. Podle některých zdrojů mohli být převezeni na základnu do Sevastopolu, kde je mohou držet jako rukojmí.
„Jednu skupinu unesených tvoří aktivistky Majdanu a druhou ukrajinští novináři z Kyjeva, kteří byli zadrženi na nelegálním blokpostu založeném domobranou a jištěném ruskou armádou. Podle svědků tam došlo i k nějakému incidentu, poté zmizeli,“ uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
Zprávy na Krymu už jen z ruské televize
Na Krymu úřady vypnuly vysílání ukrajinských televizí. Oznámila to dnes agentura Interfax s tím, že na některých frekvencích nyní vysílají ruské televize. V Sevastopolu jsou odpojeny hlavní ukrajinské televize vysílající zpravodajství, ostatní však ještě běží.
Vicepremiérka krymské vlády Olga Kovitidiová tvrdila, že výpadky ve vysílání jsou technického rázu. Ke zjištění příčin a odstranění poruch ale bude zapotřebí čas. Naopak ministr informací krymské vlády Dmitrij Polonskij rovnou prohlásil, že důvody vypnutí ukrajinských televizí jsou „právní i morální“.
Ilustrační foto
„Od okamžiku, kdy krymský parlament rozhodl o vstupu (Krymu) do Ruské federace pouze čekáme na potvrzení tohoto kroku v referendu, na Krymu neplatí ukrajinské zákony. Všechny dohody o vysílání musí být uvedeny do souladu s touto právní situaci. Proto ukrajinské televize musí požádat o uzavření nových dohod,“ uvedl podle serveru newsru.com.
OBSE pozvánku na krymské referendum odmítla
- Proruské vedení Krymu nakonec pozvalo ke sledování nedělního referenda pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle ruské agentury RIA Novosti odeslal autonomní krymský parlament pozvání do Švýcarska, které nyní OBSE předsedá.
- Vojenské pozorovatele OBSE, mezi nimiž jsou dva Češi, v minulých dnech ruská armáda a krymské „síly sebeobrany“ na poloostrov nepustily. Od administrativní krymské hranice je o víkendu dokonce zahnaly střelbou.
- Mluvčí OBSE nabídku Krymu obratem odmítla s tím, že autonomní ukrajinská oblast nemá k takovému kroku oprávnění. „Pokud víme, Krym není účastnickým státem OBSE, a tak je jaksi obtížné připustit, že nás mohou zvát,“ řekla mluvčí.
- Podle informací ruských státních médií byli už dřív na nedělní referendum pozváni pozorovatelé z Ruska, kteří pozvání přijali, a rovněž Běloruska, jejichž stanovisko zatím není známo.
Krymský premiér slibuje Tatarům jazyk, funkce i peníze
V neděli 16. března se má na Krymu konat referendum, ve kterém místní voliči, převážně Rusové, mají potvrdit rozhodnutí krymského parlamentu o připojení poloostrova k Rusku. Kyjev i západní státy referendum odmítají jako nelegitimní a odporující ukrajinské ústavě.
Předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov očekává, že pro vstup do Ruské federace bude hlasovat více než 80 procent voličů. V tomto odhadu se přitom opírá o nejnovější průzkum veřejného mínění. Dříve připojení poloostrova k Rusku podporovalo 75 procent dotázaných, podle Konstantinova ale přívrženců Ruska neustále přibývá.
Proruský premiér autonomního Krymu Sergej Aksjonov obyvatelům Krymu slíbil, že po referendu si budou moci ponechat i ukrajinské občanství, pokud si to budou přát. „V žádném případě nebudeme trvat na odevzdání ukrajinských pasů. Jestli se většina v referendu vysloví pro Rusko, nastoupí přechodné období a každý konkrétní člověk sám rozhodne, jaký pas bude potřebovat,“ poznamenal Aksjonov s tím, že možná je i varianta dvojího občanství.
Sergej Aksjonov
Krymským Tatarům, odmítajícím ruskou anexi, Aksjonov přislíbil svobodné užívání jejich jazyka, křesla ve své vládě i miliony dolarů. „Nabídli jsme jim funkce místopředsedy vlády, dvou ministrů a minimálně jednoho náměstka prakticky v každém ministerstvu, včetně silových struktur,“ uvedl předák místních Rusů, jenž se stal předsedou místní vlády před dvěma týdny.
„Zaručujeme (krymským Tatarům), že nebude žádná národnostní diskriminace, všichni budou mít stejná práva,“ ujistil. Krym má zůstat dvojjazyčný, tedy používat se bude ruština a tatarština, protože ukrajinsky na poloostrově hovoří „maximálně jedno procento obyvatel“.
Kyjev se chce vydat západním směrem příští týden
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja v neděli v televiziním rozhovoru uvedl, že by Ukrajina mohla politickou část asociační dohody s Evropskou unií podepsat příští týden - 17. nebo 21. března. Tehdy se bude konat setkání ministrů zahraničí EU, respektive summitu hlav států a vlád EU.
Šéf tuzemské diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes tyto termíny potvrdil. „Mohu potvrdit, že to je datum, o kterém se jedná,“ uvedl dnes Zaorálek. „Je to možnost, která je v tuto chvíli na stole, že buď na té konferenci rady ministrů zahraničních věcí, nebo na radě premiérů by k tomu podpisu za evropskou stranu mohlo dojít,“ poznamenal český ministr.
José Manuel Barroso, Arsenij Jaceňuk, Herman Van Rompuy, Catherine Ashtonová na summitu v Bruselu
Na přípravě podpisu dohody se domluvil úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk s unijními špičkami na mimořádném summitu v Bruselu 6. března. Právě vycouvání bývalého prezidenta Viktora Janukovyče z této dohody rozpoutalo koncem listopadu bezprecedentní protesty v západní a střední části Ukrajiny, které nakonec v únoru vyústily v pád Janukovyče a jeho vlády.
Deščycja: Ukrajina by mohla Rusko žalovat
„Někdo přece musí nést odpovědnost za to, že byly porušeny smlouvy o pobytu vojáků ruské černomořské flotily na Krymu,“ řekl dnes také Deščycja. „Odpovědnost je třeba nést i za to, co se dnes děje s obyvatelstvem Krymu,“ dodal. O zrušení smlouvy o pronájmu sevastopolské základny Rusku, která platí do roku 2042, ale Kyjev podle Deščycji neuvažuje. Krizi na Krymu chce Ukrajina řešit diplomaticky, „na vládní úrovni“ se o zrušení smlouvy s Ruskem nejedná. V parlamentu ale podle ukrajinského ministra „padají různé návrhy“, včetně zrušení nájemní smlouvy nebo žádosti o členství v NATO. „Vláda má ale jasné stanovisko: přikláníme se k diplomatickým mechanismům,“ dodal Deščycja.
Ukrajinští vojenští stratégové zvažují celkem tři varianty dalšího vývoje krymské krize. Nejpříznivější variantou je urovnání konfliktu jednáním, které závisí na vůli Ruska zahájit dialog s novým kyjevským vedením, píše Unian. Druhá varianta předpokládá eskalaci napětí na Krymu v důsledku operací ruských invazních vojsk. Kyjev podle analýzy na takový vývoj bude reagovat vyhlášením plné bojové pohotovosti, přemístěním bojových jednotek a uzavřením přístupových cest z Krymu na pevninu.
Třetí variantou je přímý ruský útok na ukrajinské území na sever od Krymského poloostrova. Ukrajinská armáda je připravena útoku se bránit a aktivizovat přitom i „mezinárodní nástroje“ včetně výzvy k podpoře ze strany Evropské unie, Severoatlantické aliance a dalších zahraničních partnerů, uvádí se v analýze.
