Dillí - Indie je lékárnou rozvojového světa. Umí vyrábět levné a kvalitní léky a tím dosáhla snížení nákladů na léčbu například AIDS nebo rakoviny. Hlavním důvodem je to, že do roku 2005 Indie neudělovala patenty na léky. Bez udělení patentové ochrany může Indie léky sama vyrábět. Zároveň tím ale proti sobě poštvala západní farmaceutické firmy.
Indie kvůli levným lékům bojuje s farmaceutickým koncernem
Indické léky patří k těm nejlevnějším na světě. Výrobou generických léků, které jinde chrání patenty, se Indie stala klíčovým zdrojem pro rozvojový svět. Závisí na nich vlády, agentury OSN, humanitární organizace a desítky milionů lidí.
Privilegované postavení Indie se ale teď může chýlit ke konci. Švýcarská farmaceutická společnost Novartis žene indický stát k soudu. Ten už v roce 2006 odmítl přiznat společnosti patent na již dříve existující lék proti rakovině. Originální lék Glivec stojí 2 600 dolarů na měsíc. Za indickou verzi ale pacient nezaplatí víc než 200 dolarů. Novartis pak spustil proti Indii rozsáhlou kampaň.
„Novartis se snaží změnit výklad indického patentového zákona, který v současnosti neumožňuje přiznat patentovou ochranu lékům, které sice přinášejí nějakou drobnou inovaci, nikoliv zásadní léčebný průlom,“ říká Dušan Brinzanik z organizace Lékaři bez hranic.
„V současné době vývoj nového léku trvá řádově asi 10 let a stojí okolo miliardy dolarů. To znamená, že vývoj nového léku si můžou dovolit jen velmi bohaté farmaceutické firmy,“ vysvětluje Bohumil Kratochvíl, prorektor pro vědu a výzkum z Vysoké školy chemicko-technologické. Firmy pak musí v jednotlivých zemích svůj nový lék patentovat. Držitel patentu má 15 až 20 let exkluzivitu ve výrobě léčiva, nasadí vysoké ceny a ty mu vývoj zaplatí.
Po vypršení patentové ochrany se může lék prodávat levněji, vyvine tlak na cenu na trhu. Těmto levnějším lékům se říká generické léky neboli generika. Můžou vypadat jinak, mají ale vždy stejnou účinnou látku. Na jeden originální lék připadá ve světě deset až 15 generických kopií.
4 minuty
Levné léky z Indie