Harvardský holding možná získá peníze Koženého z prodeje chaty v Aspenu

New York - Harvardský průmyslový holding možná získá peníze českého podnikatele Viktora Koženého. O jejich vydání žádal už dřív u newyorského nejvyššího soudu, ten ale žádosti nevyhověl. Verdikt tento týden zrušil odvolací soud. Kožený peníze získal z prodeje luxusní horské chaty v Aspenu, kterou vlastnila jeho matka. Americká justice je pak zadržela kvůli podezření z korupce.

Holding se domáhal výnosu z prodeje luxusní horské chaty v Aspenu ve státě Colorado, kterou prostřednictvím společnosti Landlocked Shipping Company vlastnila matka Koženého. Americká justice nechala peníze zadržet kvůli podezření, že se Kožený dopustil podvodu a korupce při pokusu o privatizaci ropy v Ázerbájdžánu. Harvardský holding chtěl získanými prostředky alespoň částečně pokrýt ztráty poškozených akcionářů.

Newyorský soud žádosti harvardských fondů o vydání peněz nevyhověl s poukazem na to, že jeho uznání by znamenalo výkon trestněprávního rozhodnutí zahraničního soudu, což americké právo nepřipouští. Odvolací soud ale podle časopisu New York Law Journal jednomyslně dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu bylo chybné. Pětičlenný senát konstatoval, že rozhodující není, zda rozsudek vynesl trestní soud, ale jaká je podstata verdiktu, a povaha zmíněného verdiktu je občanskoprávní, byť s sebou nese i trestní postih.

„Úspešné“ harvardské fondy

Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než 800 000 držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků. Ve druhé vlně získala harvardská společnost 292 milionů investičních bodů, čímž se zařadila na třetí místo v úspěšnosti správců. Za získané body pak Kožený nakoupil podíly v různých společnostech, z nichž později převedl peníze do zahraničí.

Viktor Kožený
Zdroj: ČT24

V červenci 2010 rozhodl Městský soud v Praze, že Kožený a jeho bývalý kolega Boris Vostrý mají jít za miliardové podvody každý na deset let do vězení, loni odvolací soud trest Koženému potvrdil a Vostrému o rok snížil. Kožený má také zaplatit škodu zhruba 8,3 miliardy korun a úroky, Vostrý přes 2,2 miliardy a úroky. Havardský průmyslový holding se k tomuto trestnímu řízení připojil právě v zájmu získání kompenzací pro poškozené držitele investičních kuponů.

Koženého stíhají i v USA, kde je obviněn mimo jiné z úplatkářství spojeného s privatizací v Ázerbájdžánu. Podnikatel ale utekl na Bahamy, které předloni žádost Spojených států o jeho vydání definitivně zamítly. O extradici Koženého, který má bahamské a irské občanství, žádá bahamské úřady rovněž česká justice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery na Kyjev si vyžádaly nejméně jednu oběť a pět zraněných

Nejméně jednu oběť a pět zraněných si vyžádaly ruské noční údery na Kyjev, informovala vojenská správa metropole. Starosta města Vitalij Klyčko již dříve oznámil, že byl zasažen vícepodlažní obytný dům a na místě zasahují záchranáři. Podle ruské verze stanice BBC jsou hlášeny údery v nejméně pěti kyjevských čtvrtích.
před 52 mminutami

V Miami zadrželi bratry Tateovy, v Británii oba čelí novým obviněním

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.
před 1 hhodinou

USA oznámily novou sérii úderů na Írán jako odvetu za padlé americké vojáky

Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích.
před 3 hhodinami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozsáhlý požár na jihu Norska stále není plně pod kontrolou

Rozsáhlý požár ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než sto bytových jednotek, stále není plně pod kontrolou, informoval v sobotu večer na internetu list Aftenposten. Podle norských médií je to nejrozsáhlejší požár v obytné oblasti v zemi od druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA chystají granty pro spojence hnutí MAGA v Evropě i ve světě, píše FT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá sérii grantů pro organizace v Evropě i v dalších částech světa, které mají podpořit spojence hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou), uvedl list Financial Times, který píše o dramatické změně priorit americké zahraniční pomoci.
před 7 hhodinami

Maďarský prezident podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát, informovaly agentury MTI a Reuters. Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí. Hlava státu navzdory podpisu vyjádřila přesvědčení, že novela poškozuje fungování právního státu v Maďarsku. Prezidentských povinností se má od pondělí prozatímně ujmout předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.