Gruzie má první prezidentku v historii. Prosazuje vyvážený vztah k Rusku i Západu

Nahrávám video

Novou hlavou gruzínského státu se po druhém kole prezidentských voleb stala nezávislá kandidátka Salome Zurabišviliová podporovaná vládní stranou Gruzínský sen. Bude tak první ženou v čele této kavkazské republiky. Zurabišviliová prosazuje vyvážený vztah země k Rusku a západním zemím, zatímco její volební soupeř Grigol Vašadze hájí výrazně prozápadní politiku.

Vzhledem k tomu, že v prvním kole, které se konalo 28. října, žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů, muselo se o nové hlavě státu rozhodnout v kole druhém. Do něj postoupili Zurabišviliová a Grigol Vašadze, za nímž stojí opoziční strana Sjednocené národní hnutí. 

Zurabišviliová ve volbách získala necelých 60 procent hlasů a Vašadze lehce přes 40 procent. Podle údajů ústřední volební komise přišlo k urnám přes 56 procent oprávněných voličů.

Zurabišviliová se narodila ve Francii a v roce 2004–2005 byla gruzínskou ministryní zahraničí. Podle jejích stoupenců je kandidátkou mezinárodního formátu.

Kritici jí ale vyčítají, že mluví špatně gruzínsky a také její údajně xenofobní výroky o národnostních menšinách nebo o tom, že si Gruzie v roce 2008 sama zavinila válku s Ruskem. Zurabišviliová tehdy veřejně obvinila prezidenta Michaila Saakašviliho a další vládní činitele z rozpoutání války.

Na shromáždění svých stoupenců Vašadze odmítl uznat výsledek voleb. „Neměli jsme prezidentské volby. Byla to zločinná fraška. Neuznáváme tyto volby a jejich výsledky. Gruzie nemá prezidenta,“ řekl v projevu, který vysílala v přímém přenosu nezávislá televize Rustavi-2.

Podle agentury TASS obvinil vládnoucí stranu „ze zastrašování voličů, z hromadných hrozeb, ze zneužití administrativních zdrojů a rovněž z nezákonného využívání osobních údajů občanů“. Zároveň se dožadoval předčasných parlamentních voleb a doplnění volebních komisí členy nevládních organizací a mezinárodními experty.

Saakašvili vyzval k nepokojům

Prezidentské volby byly považovány za klíčový test pro vládnoucí stranu Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho před parlamentními volbami v roce 2020.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že ústřední volební komise dostala 261 stížností od pozorovatelů. Týkají se porušení pravidel o tajném hlasování, podezření na kupování hlasů a pokusů zfalšovat výsledky.

„Nikdy neuznám výsledky těchto voleb,“ prohlásil bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili, žijící v exilu. Obvinil úřady z falšování voleb a vyzval Gruzínce k občanské neposlušnosti a demonstracím s cílem vynutit si předčasné parlamentní volby.

„Vyzývám gruzínskou policii, aby stanula po boku lidu, vyzývám ozbrojené síly, aby neplnily žádné nezákonné rozkazy, vyzývám zdravou část státního aparátu, aby se distancovala od zločinecké, mafiánské bandy, která vládne Gruzii,“ prohlásil podle serveru Kavkazskij uzel.

Gruzie prezidenta volila naposledy přímo

Letošní hlasování bylo poslední přímou volbou prezidenta v Gruzii, napříště bude o hlavě státu rozhodovat sbor volitelů. Současně se politický systém změní z prezidentského na parlamentní a prezidentské pravomoci se omezí.

Gruzie je strategickým spojencem Washingtonu na Kavkaze. Doufá, že se jí podaří stát členem Evropské unie a NATO. Přes území státu vedou plynovody a ropovody, kterými proudí ropa a plyn z kaspické oblasti do Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.