Granada má své nezastupitelné místo mezi těmi nekrásnějšími městy v Andalusii. K vidění je tu snad všechno, co je pro jižní Španělsko typické. V malých tapériích můžete ochutnat tapas (drobné pochoutky nejrůznějších druhů od darů moře přes opečené brambůrky a krokety až po nejrůznější druhy masa). Nechybí ani disco bary, kde si kromě klasických evropských rytmů můžete zatancovat třeba taky flamenco nebo salsu. Třešničkou na dortu je pak překrásný muslimský palác Alhambra, který se hrdě vypíná nad městem, nebo sněhově bílá maurská čtvrť Albaicín. Své místo tu mají ale i nádherná katedrála a typická španělská procesí, během kterých přesně sehraní nosiči nosí městem svícemi a květinami ozdobenou sochu panenky Marie nebo jiných svatých. Ale raději než zhuštěně vezměme všechno pěkně podrobně a od začátku, protože Granada si dostatek času rozhodně zaslouží.
Výlet do Grandy nabízí svým klientům snad každá cestovka, která pořádá zájezdy na Costa del Sol. A proč taky ne – vždyť Alhambra je považována za klenot maurské architektury ve Španělsku. Tady by se ale pracovníka cestovní kanceláře lákajícího na nádherný výlet bez starostí spíš hodilo zdvořile odmítnout. Během dvouhodinového průletu Alhambrou ve štrůdlu turistů zběsile se ženoucích za unuděným průvodcem si magickou atmosféru Alhambry stěží vychutnáte, a to už vůbec nemluvím o kouzelném centru města.
Takže jinak – pořiďte letenky do Grandy na vlastní pěst. Výlet do Granady můžete samozřejmě spojit i s návštěvou dalších andaluských měst, jako jsou Cordóba nebo Sevilla. Autobusem se dá mezi nimi přejet bez problémů. Na Granadu si na své cestě ale vyhraďte minimálně dva dny.
Alhambra – maurská dominanta Granady
Prohlídku Granady doporučuji začít v Alhambře. Tato rozlehlá maurská pevnost s mnoha nádherně zdobenými paláci i masivními obrannými věžemi je totiž dominantou města. Když budete procházet historickým centrem, často vám na ni padne zrak. A je dobré mít představu, na co vlastně koukáte.
Alhambra se postupně zrodila na přelomu 13. a 14. století. Dokonalá souhra prostoru, světla, vody a ozdob měla ve slábnoucím maurském impériu vytvořit vizi pozemského ráje. Alhambra neoplývá drahocennými materiály – zlato ani drahé kameny zde nenajdete. Na stavbu a mistrovsky zpracované dekorace maurští mistři použili obyčejné materiály – červené cihly, sádru, dřevo, dlaždice. I když musely paláce v minulosti přetrpět řadu drancování včetně pokusu napoleonských vojsk vyhodit Alhambru do povětří, dnes po rozsáhlé rekonstrukci vypadá komplex tak, jako by ho maurští vládci teprve před chvílí opustili.
- Nasridův palác v Alhambře autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2641/264053.jpg
- Voda v Patiu de Arrayanes odráží světlo do okolních místností. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2641/264048.jpg
- Alhambra autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2641/264058.jpg
- Alhambra autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2641/264059.jpg
- I ve Španělsku si může člověk připadat jako v Maroku. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2641/264079.jpg
- Albaicín autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2641/264076.jpg
- Noční Granada autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2641/264070.jpg
- Pohled z Alhambry na zasněžené vrcholky Sierry Nevady autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2641/264054.jpg
Pro Alhambru je typická dokonalá symbióza kamene, zeleně a vody. Většina komplexu s výjimkou čistě obranné části je jedna velká zahrada plná pomerančovníků, cypřišů i růží. Dokonale upravená zeleň ukrývá nejrůznější jezírka a fontány, které před staletími vyrobily arabské ruce. V jezírkách se odráží modrá obloha, potůčky zurčí dolů z kopce. Voda v Alhambře nemá ale jen dekorativní účel. Celý komplex pod horkým andaluským nebem také ochlazuje. Ani to ovšem nejsou všechny funkce vody v maurském paláci. Třeba bazén v Patiu de Arrayanes (Myrtový dvorec) odráží světlo do okolních místností Nasridova paláce, aby mohlo rozptýlit i ty poslední stíny.
Arabští barbaři postavili pohodlné sídlo v době, kdy kulturní Evropa mrzla v syrových hradech
V době, kdy vznikala Alhambra, vynikající svou dokonalostí, v celém zbytku Evropy vyrůstaly studené gotické hrady, které stěží připomínaly pohodlné místo k životu. Mauři si v té době uměli postavit také pohodlný palác Generalife, který k Alhambře přiléhá ze severu. Jednotlivé dvory paláce zdobí množství jezírek s vodotrysky vytvářejícími půvabné oblouky. Podobně krásnou hru vody můžete sledovat například také v zahradách Versailles – historie přepychového sídla francouzských králů se ale začala psát až v 17. století.
Mauři o několik století dříve uměli vytvořit také dokonalou časomíru. V Patiu de los Leones (Lví dvůr), který je součástí Nasridova paláce, vybudovali Lví fontánu – ohromnou alabastrovou mísu, kterou podpírá dvanáct soch lvů. Lvi sloužili jako časomíra, kdy voda proudila každou hodinu z jiného lva. Když dobyli Alhambru křesťané, důmyslné hodiny rozebrali, aby zjistili, jak fungují. Mechanismus ale přestal fungovat a až nyní se ho snaží opravit restaurátoři. Je to jen jeden z příkladů, kdy „vyspělý“ křesťanský svět porazil barbarské muslimy.
Motivy z Alhambry zdobí i moderní domy
Ruce maurských stavitelů vyzdobily Alhambru tisíci geometrických obrazců i květin. V Nasridově paláci, který je společně s Generalife považován za největší klenot Alhambry, najdete například sál, jehož strop připomíná krápníkovou jeskyni. Stěny často zdobí barevné maurské kachle – jejich vzory se v Andalusii kopírují do dnešních dnů a zdobí dokonce i balkony paneláků nebo vstupní haly výstavních hotelů. To krásně vystihuje celou filozofii, kterou sem přinesli křesťané, když Araby z Pyrenejského ostrova krvavě vytlačili. Co se hodilo, nechali si. Třeba minarety po celém Španělsku se tak houfně měnily na věže kostelů. I v Alhambře chtěla křesťanská víra ukázat islámu nadvládu. V srdci maurského paláce proto dnes stojí křesťanský kostel.
V granadském labyrintu žijí místo Mínotaura pouliční zpěváci
Nejblíže maurské historii Granady se člověk cítí na svahu proti Alhambře. Právě tady vyrostla spleť bílých křivolakých uliček, které dohromady vytvořily labyrint, ve kterém není těžké se na několik hodin ztratit. Na vrcholu kopce nad Albaicínem v duchu reconquisty stojí křesťanský kostel. Dole na úpatí hory ale najdete spoustu krámků s oblečením nebo korálky, které nezapřou arabského ducha. A je tu i několik restaurací, díky nimž se budete cítit, jako by se pilot vašeho letadla spletl a omylem přistál o pár kilometrů a jedno moře dál – v Maroku nebo Tunisu.
Albaicín skrývá spoustu romantických zákoutí. Zdi a zahrady pro jižní Španělsko tak typického pueblo blanco (bílé vesnice) na jaře zdobí nádherně kvetoucí různobarevné stromy a popínavé keře. Několikrát do roka tu schované v hustém listí dozrávají pomeranče. Kdo by je ale chtěl ochutnat, přijde zkrátka. Granadské odrůdy jsou spíše okrasné a poněkud hořké. Po prvním zakousnutí do nádherně oranžového a zrale vypadajícího pomeranče vás tak nejspíš přejde chuť.
Na rozdíl od Alhabry do Albaicínu mnoho turistů nedorazí a ve spleti úzkých uliček a zapomenutých zákoutí se i ten zbytek rozptýlí. Právě proto láká Albaicín zamilované páry a ty návštěvníky, kteří se tu ocitli sami nebo třeba s kamarádkou či kamarádem, svádí k romantickým představám. Když budete mít štěstí, natrefíte třeba i na pouličního zpěváka, který temným hlasem zpívá o lásce, kterou ztratil.
Noční život v úzkých uličkách
Pod malebnými zákoutími Albaicínu se rozprostírá Plaza Nueva. Právě toto náměstí a jeho nejbližší okolí jsou centrem nočního života Granady. Najdete zde množství restaurací a tapérií a v okolních úzkých uličkách i množství barů, kde vám místní barmani rádi namíchají nejeden tropický koktejl. Sotva se setmí, po ulicích i náměstí se rozběhnou naháněči, kteří vás budou lákat do nejrůznějších klubů. A je rozhodně z čeho vybírat – kromě typického flamenca a nadnárodních diskotékových rytmů se tady daří třeba také jazzu. Než se ale vydáte do nějakého klubu, pamatujte, že jste ve Španělsku. Zábava na diskotékách a v klubech se rozjíždí až kolem druhé ráno. Do té doby zejí prázdnotou, zatímco lidé se tísní v místních barech.
Vstupenky do Alhambry kupte předem
Pokud se vydáte do Alhambry na vlastní pěst, pamatujte, že je potřeba objednat vstupenky dopředu. Už dva týdny před plánovaným termínem návštěvy bývají zvláště v jarních měsících, kdy míří do Granady nejvíce turistů, většinou vstupenky poněkud přebrané a na některé dny (nejvíce vytížená je obvykle neděle) už dokonce vyprodané. Předprodej probíhá on-line prostřednictvím banky La Caixa.
Vybrat si můžete z dopolední a odpolední prohlídky. Dopoledne se brány Alhambry poprvé otevřou v 8.30 a s dopolední vstupenkou můžete po zahradách a palácích bloumat až do 14.00. Pak přebírají štafetu ti, kteří si zakoupili lístky na odpoledne. V nabídce je také noční prohlídka, díky které můžete v Alhambře vychutnat hru světel. Vstupenky na noční prohlídky je však třeba kupovat zvlášť pro Alhambru a zvlášť pro Generalife. Oblibu u turistů si získal hlavně noční Generalife – vstupenky do něj bývají vyprodány i několik měsíců dopředu.
Sníh na dohled, na opalovací krém ale ani na jaře nezapomeňte
Granada sice leží v podhůří Sierry Nevady, ale i když vyrazíte na prohlídku města na jaře, nezapomeňte si opalovací krém. Už v květnu tady teploty stoupají ke 30 stupňům, a to přestože vrcholky druhého nejvyššího pohoří západní Evropy, na které se z Alhambry naskýtá nádherný výhled, pokrývá mnohdy až do července sněhová peřina.
