Haag – Haagský tribunál v odvolacím řízení zprostil viny někdejšího náčelníka generálního štábu jugoslávské armády Momčila Perišiče. Ten byl původně odsouzen k 27 letům vězení za podíl na zločinech spáchaných během válečných konfliktů, které v 90. letech vypukly v republikách rozpadající se jugoslávské federace.
Sedmašedesátiletý Perišić byl v září 2011 shledán Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vinným z navádění a napomáhání k vraždám a dalším krutostem a k pronásledování civilistů z politických, náboženských a rasových důvodů v Bosně a Chorvatsku. Podle soudu hrál důležitou roli při zajišťování finanční a logistické podpory pro Srby v Bosně a Chorvatsku. Podle původního rozsudku se také podílel na plánování a páchání válečných zločinů, včetně obléhání bosenské metropole Sarajeva v letech 1992 až 1995, ostřelování chorvatského hlavního města Záhřebu chorvatskými Srby v květnu 1995 a masakru 8 000 Muslimů po dobytí Srebrenice v červenci téhož roku.
Perišić, který se mezinárodnímu tribunálu vzdal dobrovolně v roce 2005, svou vinu ve všech bodech obžaloby popřel. Proces s ním byl zahájen v říjnu 2008. Během 203 dnů soudních stání obžaloba předvolala 82 svědků a obhajoba 22. Obžalovanému hrozilo až doživotí.
Výrokem tribunálu jsou velice zklamané například ženy z bosenského hnutí Srebrenické matky, ICTY podle nich ztratil kredit, ačkoliv výsledek čekaly. „Když byli propuštěni Chorvati, musejí být tedy teď i Srbové,“ řekla Šuhra Sinanovičová v narážce na loňský osvobozující rozsudek nad chorvatskými generály Antem Gotovinou a Mladenem Markačem.
Perišić byl náčelníkem generálního štábu armády srbsko-černohorské Jugoslávie od srpna 1993 do listopadu 1998. Na začátku 90. let také patřil k blízkým spolupracovníkům tehdejšího srbského prezidenta Miloševiče, pak se ale přidal na stranu opozičního hnutí, které Miloševiče v roce 2000 odstavilo od moci. Ve vládě Zorana Djindjiče později zastával post vicepremiéra, z nějž odstoupil v roce 2002 kvůli podezření ze špionáže ve prospěch USA.
