Desítky demonstrací se konají ve francouzských městech na protest proti reformě francouzského zákoníku práce. Akce iniciovala největší odborová organizace v zemi CGT. Podle serveru deníku Le Monde je účast nižší než před týdnem, kdy do ulic měst vyrazilo přes 200 tisíc lidí. Čtvrteční akce provází zatím klid.
Generální tajemník CGT Philippe Martinez hovořil o stejné „úrovni mobilizace“ jako minulý týden, přičemž stávkujících ve firmách je dnes údajně dokonce víc.
Manifestace v Paříži se účastní i vůdce Nepodrobené Francie Jean-Luc Mélenchon společně s dalšími poslanci tohoto levicového hnutí, které je považováno v průzkumech za hlavní opoziční subjekt vůči vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Dorazili i zástupci komunistů nebo Socialistické strany, která v letošních volbách zcela propadla, a ztratila tak image hlavní opoziční síly.
Demonstrací před týdnem se zúčastnilo mezi 223 tisíci až 400 tisíci lidmi; první číslo uvádí ministerstvo vnitra, druhé odbory. Policisté při incidentech zadrželi třináct osob.
Reforma je jednou z velkých zákonodárných iniciativ Macrona od jeho nástupu do prezidentské funkce letos na jaře. Vláda chce dát firmám větší pružnost ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovním trhu. Chce také omezit výši odškodnění, které získá zaměstnanec v případě, že soud uzná jeho výpověď za nespravedlivou.
Konkrétní body reformy
- Do budoucna by mělo být možné přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu pracovníků podmínkám na trhu práce, a to na základě zjednodušených pravidel vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
- Snazší by mělo být přijímání i propouštění zaměstnanců. Macron chce kupříkladu omezit překážky k uzavírání pracovních dohod na dobu neurčitou. „Cílem je liberalizovat a deregulovat trh práce,“ říká.
- Dalším klíčovým bodem je decentralizace odborů. Omezeno bude tradiční kolektivní vyjednávání. Firmy s méně než dvaceti zaměstnanci mají místo odborů vyjednávat nově přímo s jednotlivými zaměstnanci.
- V některých případech, jako jsou zaměstnanecké bonusy nebo doba trvání úvazku na dobu určitou, by měly mít přednost dohody na úrovni sektoru či firmy.
- Vláda hodlá omezit výši odškodnění, které získá zaměstnanec v případě, že soud uzná jeho výpověď za nespravedlivou. Odškodné by mělo dosáhnout maximálně výše tří platů, pokud strávil zaměstnanec ve firmě dva roky. S rostoucím počtem odpracovaných let ve firmě by se mělo odškodné odpovídajícím způsobem zvyšovat.
Macronovi jde rovněž o nezaměstnanost, která se ve Francii pohybuje kolem 9,5 procenta a přesahuje průměr Evropské unie. Ten v červenci činil 7,7 procenta. Macron chce ale také získat důvěru Německa, které již dlouho naléhá na Paříž, aby se pustila do strukturálních změn. Ve hře jsou i další reformy, které mají následovat.
