Francouzský prezident Emmanuel Macron čelil kvůli plánované reformě zákoníku práce prvním velkým demonstracím od nástupu do funkce. V centru Paříže použila policie vodní děla proti maskovaným anarchistům, kteří provázeli jinak poklidnou odborářskou manifestaci. Demonstrací se zúčastnilo mezi 223 tisíci až 400 tisíci lidí – první číslo uvádí ministerstvo vnitra, druhé odbory. Policisté při incidentech zadrželi nejméně 13 osob.
Manifestaci svolala odborová ústředna CGT spolu se spřízněnými organizacemi. Přidali se i odboráři dalších dvou ústředen. Jakkoli se má reforma týkat hlavně soukromého sektoru, CGT mobilizuje k odporu i veřejný sektor.
V ulicích Paříže manifestoval kdekdo – od krajně levicových mladíků v černých kapucích po klauny v pestrobarevných převlecích. Ti si přišli stěžovat na dekret, který podepsal ještě minulý prezident a který jim údajně ztěžuje práci.
„Přišla jsem, protože je to historicky nevídaný útok na zákoník práce, který má chránit zaměstnance,“ uvedla pařížská demonstrantka Evelyne Deurillaová-Feerová, převlečená za obří krabici papírových kapesníků s nápisem „Zaměstnanci: použijte, zahoďte.“
Mobilizace dosáhla podle odborářů solidní úrovně: v Marseille pochodovalo podle policie 7500 demonstrantů, podle CGT 60 tisíc. V Lyonu se policie dopočítala 4000 lidí v průvodu, od kterého policisté kvůli kontrole totožnosti oddělili stovku maskovaných anarchistů, a tak došlo i na slzný plyn.
V Bordeaux policie hlásila 4850 demonstrantů, organizátoři 12 tisíc. Podobné to bylo v Rennes: podle prefektury 4800 demonstrantů, podle CGT 10 tisíc. Tisíce lidí protestovaly i v dalších velkých městech, zejména v Nice, Tours či Caen.
V zemi proběhlo celkem na 200 protestů a 4000 stávek, které se dotkly všech možných odvětví – od jeslí až po odvoz odpadků. Podle AFP stávky jen mírně narušily vlakovou dopravu na pařížských předměstích, společnost Ryanair kvůli nim zrušila 110 letů. Další velkou demonstraci chystají odbory na příští týden.
Reforma zákoníku práce je první velkou zákonodárnou iniciativou prezidenta od jarního nástupu do funkce a také první velkou zkouškou jeho plánů na reformu druhé největší ekonomiky eurozóny. Zákon projedná vláda 22. září, pak jej chce prosadit formou dekretu, takže by obešla parlament, kde má pohodlnou většinu Macronova Republika v pohybu.
O změnu zkostnatělého zákoníku práce se pravicové i levicové francouzské vlády snaží desítky let. Ambiciózní plány ale většinou ztroskotaly právě na odporu silných odborových svazů. Podle liberálů je přísně regulovaný trh práce neefektivní a dusí francouzskou ekonomiku.
Změny mají pomoci v boji proti nezaměstnanosti
Macron chce podle svých slov tento systém změnit, aby pomohl lidem bez práce. Míra nezaměstnanosti se v zemi pohybuje kolem deseti procent a v porovnání s unijním průměrem se snižuje pomaleji. Prezident slíbil míru nezaměstnanosti do roku 2022 snížit na sedm procent.
Práce na plný úvazek je zejména pro mladé Francouze do značné míry iluzí. Bez práce je asi 22 procent Francouzů do 25 let, což v porovnání s Británií představuje dvojnásobek a ve srovnání s Německem dokonce trojnásobek. Daňový systém a systém sociálního zabezpečení navíc v současné době nahrávají spíše práci na dobu určitou nebo částečným úvazkům.
Premiér Édouard Philippe označil reformu za „ambiciózní, vyváženou a spravedlivou“. „Pravdou je, že šéfové, obzvlášť ti v malých společnostech, a zahraniční investoři platné pracovní právo vnímají jako brzdu pro zaměstnávání lidí a investice,“ uvedl. Podle ministryně práce Muriel Pénicaudové balíček šestatřiceti opatření posílí sociální dialog.
Konkrétní body reformy
- Do budoucna by mělo být možné přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu pracovníků podmínkám na trhu práce, a to na základě zjednodušených pravidel vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
- Snazší by mělo být přijímání i propouštění zaměstnanců. Macron chce kupříkladu omezit překážky k uzavírání pracovních dohod na dobu neurčitou. „Cílem je liberalizovat a deregulovat trh práce,“ říká.
- Dalším klíčovým bodem je decentralizace odborů. Omezeno bude tradiční kolektivní vyjednávání. Firmy s méně než dvaceti zaměstnanci mají místo odborů vyjednávat nově přímo s jednotlivými zaměstnanci.
- V některých případech, jakou jsou zaměstnanecké bonusy nebo doba trvání úvazku na dobu určitou, by měly mít přednost dohody na úrovni sektoru či firmy.
- Vláda hodlá omezit výši odškodnění, které získá zaměstnanec v případě, že soud uzná jeho výpověď za nespravedlivou. Odškodné by mělo dosáhnout maximálně výše tří platů, pokud strávil zaměstnanec ve firmě dva roky. S rostoucím počtem odpracovaných let ve firmě by se mělo odškodné odpovídajícím způsobem zvyšovat.
Zmařená šance, komentují reformu odbory
Největší odborová centrála CFDT uvedla, že nebude proti reformě protestovat v ulicích, označila ji ale za zmařenou šanci na zlepšení pracovních vztahů. „CFDT je zklamaná,“ řekl předseda konfederace Laurent Berger. „Dostat lidi do ulic není ale jedinou možností, které odbory mají,“ dodal.
To odboráři z CGT hned ohlásili protesty. „Všechny naše obavy se potvrdily, stejně jako obavy z konce pracovní smlouvy,“ prohlásil šéf CGT Philippe Martinez, jenž obvinil vládu ze „společenského úpadku“.
Podle jednoho z neúspěšných kandidátů na prezidenta reformy jen zvýší nejistotu na trhu práce. „Nesmíme podlehnout, máme povinnost obhajovat zákoník práce,“ konstatoval vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon.
Stávky nejsou nic nového, Macronova obliba spolu s jeho plány klesá
Návrhy francouzské vlády vyvolávají u odborů odpor poměrně pravidelně. Za Hollanda se končily protesty proti změnám zákoníků i násilnostmi. Mezi lety 2007 až 2010 byla země ochromena generálními stávkami kvůli škrtům na důchodech či zvýšení věku odchodu do důchodu. V roce 1995 proběhly generální stávky kvůli snaze zastavit snižování sociálních dávek.
Sám Macron, který na jaře s přehledem zvítězil jako šéf zcela nového hnutí v prezidentských volbách, už stihl Francouze několikrát rozhněvat. Plánuje kupříkladu škrty v příspěvcích na bydlení pro lidi s nízkými příjmy. Veřejnost také kritizovala možnost, že by se jeho manželka stala oficiální první dámou s vlastním rozpočtem. S nelibostí byl přijat i návrh na snížení výdajů na obranu.
Macron sleduje první demonstraci z francouzských karibských územích, která zdevastoval hurikán Irma. Snaží se tam utlumit další kritiku. Opozice tvrdí, že reakce vlády na pustošící živel byla příliš pomalá, a požaduje vyšetřování. „Nebylo možné být předvídavější vzhledem k nevídanému charakteru této události,“ tvrdí prezident.
Koncem srpna už mu věřilo jen 40 procent Francouzů. I jeho předchůdce Francois Hollande na tom byl po třech měsících ve funkci lépe.
