Francie představila zákon proti „zhoubné ideologii“ islamismu

Francouzská vláda představila návrh zákona, jehož cílem je zlepšit boj proti radikálnímu islámu. Premiér Jean Castex přitom zdůraznil, že norma není namířená proti žádnému náboženství včetně islámu. Připustil však, že je to právě islamismus, proti kterému chce nyní země bojovat všemi prostředky.

„Tento návrh zákona není textem proti žádnému náboženství, ani konkrétně proti muslimskému náboženství,“ uvedl Castex. Norma je podle něj namířena proti „zhoubné ideologii“ islamismu a jejím cílem je posílit „republikánské principy“.

Premiér zdůraznil, že opatření obsažená v zákoně se budou vztahovat na všechny politické ideologie nepřátelské k republice, „i když dnes je to právě radikální islamismus, proti kterému chceme bojovat všemi prostředky“.

V případě schválení by norma usnadnila mimo jiné rozpouštění spolků, které zpochybňují francouzské republikánské hodnoty. Trestat by na jeho základě bylo možné i vyhrožování či zastrašování úředníků.

Návrh zákona zpřísňuje i pravidla pro domácí vzdělávání. Zlepšit by měl také registraci mešit. Těch je podle agentury AP nyní ve Francii asi 2600. Jejich financování ze zahraničí nebude zakázané, bude ale nutné jej hlásit v případě, že přesáhne částku 10 tisíc eur (262 tisíc korun).

Až rok vězení by hrozil v případě schválení předlohy lékaři, který by vystavil potvrzení o tom, že je dívka panna. To nyní podle AP vyžadují před svatbou někteří muslimové. Norma by měla rovněž zkomplikovat uzavírání nucených sňatků. V krajním případě by mohla prokuratura v případě podezření, že se svatbou jeden ze snoubenců nesouhlasí, uzavření manželství zakázat.

Islám v míru s republikou

Základní principy zákona představil již na počátku října prezident Emmanuel Macron. Řekl tehdy, že je třeba vytvořit islám, který „může být v míru s republikou“, a to tak, že se „islám ve Francii zbaví cizích vlivů“. Macron vyzval, aby se skoncovalo s praxí, kdy jsou věřící ve Francii pod vlivem imámů přicházejících ze zahraničí.

Francie se v posledních letech potýká s teroristickými útoky radikálních islamistů, při kterých od roku 2015 zemřelo více než 250 lidí. Po podzimních útocích v Paříži, na jejím předměstí Conflans-Sainte-Honorine a v Nice opět platí v zemi nejvyšší stupeň varování před terorismem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...