Finský premiér po kritice kvůli stávce poštovních zaměstnanců rezignoval. Ve funkci byl půl roku

Finský premiér Antti Rinne rezignoval na svou funkci poté, co se jeho vláda dostala pod tlak v souvislosti s dvoutýdenní stávkou poštovních úředníků. Prezident Sauli Niinistö rezignaci sociálnědemokratického premiéra a členů koaliční vlády přijal, uvedla podle agentury Reuters prezidentská kancelář Finska, které je v současnosti předsednickou zemí Evropské unie.

Prezident zároveň požádal kabinet, aby ve funkci pokračoval jako přechodná vláda, dokud nebude jmenována nová. Podle agentury AP se o novém premiérovi rozhodne zřejmě příští týden.

Agentura Reuters uvedla, že by v čele vlády mohla stanout 34letá sociálnědemokratická ministryně dopravy a komunikací Sanna Marinová. Dalším možným kandidátem je 37letý předseda parlamentní skupiny sociální demokracie Antti Lindtman.

Premiér Rinne nastoupil do úřadu letos v červnu poté, co jeho Sociálnědemokratická strana Finska těsně zvítězila v parlamentních volbách.

Rezignace Rinneho následovala po roztržce premiéra s liberální stranou Finský střed, která byla součástí vládní koalice tvořené pěti stranami. Finský střed kritizoval sociální demokraty za jejich postup při řešení problému stávkujících poštovních zaměstnanců a v úterý oznámil, že v premiéra ztratil důvěru.

Koalice se asi nezmění

Strana Finský střed ale současně slíbila, že bude nadále podporovat program dosavadního kabinetu. Předpokládá se tedy, že u moci zůstane stejná pětičlenná vládní koalice a nebude třeba vypsat předčasné volby, uvedla agentura AP. „Nyní přijdou na řadu rychlé rozhovory o nové vládě. Koalice pravděpodobně zůstane zachována,“ potvrdil Rinne novinářům.

Finští poštovní úředníci začali stávkovat na protest proti rozhodnutí snížit části z nich platy. Stávkující zaměstnance pošt podpořil jeden den stávkou i dopravní sektor, takže například finské aerolinie Finnair zrušily téměř tři sta letů. Dvoutýdenní stávka poštovních úředníků skončila 27. listopadu, kdy bylo dosaženo dohody o platech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump slibuje brzké otevření Hormuzského průlivu, i bez Íránu

Spojené státy zajistí brzké otevření Hormuzského průlivu, ať už s íránskou spoluprací, nebo bez ní. Řekl to bez bližších podrobností novinářům americký prezident Donald Trump. Připustil ale, že to nemusí být snadné.
před 4 hhodinami

Íránská delegace dorazila do Islámábádu, má jednat s Američany o míru

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání. Ta se podle libanonské prezidentské kanceláře uskuteční v úterý ve Washingtonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 10 hhodinami

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 11 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...