Brusel - Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande mají jednat s USA o nynější aféře okolo odposlechů. Po večerním jednání evropského summitu to řekl český premiér v demisi Jiří Rusnok. Do konce roku by měla být uzavřena dohoda o tom, že Washington přestane takové praktiky vůči dvěma nejbližším spojencům používat. Evropští lídři vyjádřili obavy o efektivnost spolupráce s USA v oblasti boje proti terorismu v době, kdy byla narušena vzájemná důvěra. Spojené státy mezitím varují zahraniční výzvědné služby, že někdejší zaměstnanec americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edward Snowden získal podrobné informace o jejich tajné spolupráci s USA.
Podle Rusnoka se politici na summitu o kauze, kdy americké tajné služby zřejmě sledovaly francouzské občany, členy italské vlády i mobil samotné Merkelové, bavili při večeři. Německá kancléřka a francouzský prezident v prohlášení konstatovali, že Evropa má nadále zájem, aby vztahy s USA zůstaly založeny na vzájemné důvěře, a proto je potřeba situaci vyjasnit. Závěry z jednání by měli sdělit na dalším summitu v prosinci.
„Prakticky všichni premiéři to kvitovali a podpořili tento postoj. A uvidíme, jaký bude dál výsledek,“ poznamenal Rusnok. Už ve čtvrtek při příjezdu na summit dal český premiér v demisi najevo, že pro ČR je naprosto nepřípustné, aby cizí tajné služby monitorovaly telefonní provoz představitelů suverénních zemí. Česká republika podle Rusnoka nebude aktivně vstupovat do ohlášených jednání Německa a Francie se Spojenými státy. Premiér v demisi oznámil, že nemá žádné informace o tom, že by se kauza týkala českých veřejných činitelů či nějak České republiky.
Ve společném prohlášení evropských lídrů se hovoří o „hlubokém znepokojení“ mezi evropskými občany. Lídři zdůraznili úzký vztah mezi Evropou a USA a hodnotu tohoto partnerství. Zmínili také důležitost zpravodajské činnosti při boji proti terorismu. Nedostatek důvěry by mohl podle nich narušit součinnost v této oblasti.
Cameron hájil praktiky špionáže, nynější skandál odmítl komentovat
Britský premiér David Cameron na tiskové konferenci v Bruselu obhajoval špionážní operace namířené proti teroristům a skandál s americkými odposlechy v Evropě odmítl komentovat. Podpořil německo-francouzskou iniciativu, jejímž cílem je zahájit s USA do konce roku dialog o formách a prostředcích působení špionážních služeb. Připomněl, že Londýn sdílí své zpravodajské informace s vládami USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Záležitosti rozvědek podle Camerona spadají do kompetence jednotlivých národních vlád, a nikoli EU.
„Každoročně rozvědky pomáhají zajistit bezpečnost našich lidí i obyvatel jiných evropských zemí,“ poznamenal britský premiér. Tvrdě přitom kritizoval bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena za to, že podrobnosti o činnosti rozvědek zveřejnil. „To, co udělal Snowden a co do jisté míry dělají média, jež mu pomáhají, signalizuje našim nepřátelům, jak se mají chovat, aby se vyhnuli pozornosti rozvědek. To náš svět bezpečnějším neudělá,“ konstatoval Cameron. Zvlášť přitom kritizoval list The Guardian, který mnohá ze Snowdenových odhalení publikoval.
Smlouva o volném obchodu prý ohrožena není
Přerušení rozhovorů o dohodě o volném obchodu s USA kvůli skandálu s odposlechy zřejmě na pořadu dne není. Před summitem s tímto návrhem přišel předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. „Patřím ke členům Evropského parlamentu, kteří o zónu volného obchodu se Spojenými státy opravdu stojí. Proti odmítavým postojům jsem hodně bojoval. Podporoval jsem ty, pro které je tato dohoda projekt založený na hodnotách demokracie,“ dodal.
„Bylo řečeno, že rozhodně není cílem nikoho, aby tyto iniciativy byly ohroženy. Evropská rada má velký zájem o to, aby jednání pokračovala,“ konstatoval Rusnok. Oba regiony (USA a Německo) by ze společné zóny mohly těžit už v roce 2016. Pomohlo by to i českým firmám - ušetřily by na clech a odpadla by i nutnost čekat na různá povolení a certifikace. Do Spojených států vyváží přes dva tisíce firem a ročně tam míří zboží za zhruba 70 miliard korun.
Podle britského Guardianu americké tajné služby sledovaly telefony 35 světových státníků. Odvolává se na dokumenty bývalého pracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena.
Merkelová sama před jednáním v Bruselu prohlásila, že špehování mezi přáteli je nepřijatelné. Zprávy o tom, že americká rozvědka sledovala její mobilní telefon, se objevily ve středu. Mluvčí německé vlády potvrdil, že kancléřka kvůli tomu osobně volala americkému prezidentovi Baracku Obamovi a požadovala vysvětlení.
Angela Merkelová ke kauze
„Myslím, že nejdůležitější věc v téhle situaci je najít nějaký základ pro budoucí spolupráci a jak jsem již řekla – musíme obnovit důvěru. Z toho vyplývá, že naše důvěra byla zásadně narušena a členové Evropské rady moje obavy sdílí.“
Některé německé strany volají po vytvoření zvláštního výboru
Němečtí Zelení a postkomunistická Levice požadují vytvoření zvláštního parlamentního výboru, který by se aférou zabýval. Předseda kontrolního výboru Spolkového sněmu Thomas Oppermann ze sociální demokracie (SPD) dokonce navrhl, aby si Spolkový sněm předvolal jako svědka bývalého agenta americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edwarda Snowdena.
Případné sledování jasně odsoudili další evropští politici. Například předseda Evropské komise José Manuel Barroso přirovnal špionáž k totalitarismu. Německý ministr zahraničí kvůli kauze ve čtvrtek povolal německého velvyslance.
Amerika zatím mlží
Bílý dům na aktuální odhalení reagoval prohlášením, že USA komunikaci Merkelové nesledují. „Prezident kancléřku ujistil, že Spojené státy nemonitorují a nebudou monitorovat její komunikaci,“ konstatoval mluvčí Bílého domu Jay Carney. Jestli se tak dělo v minulosti, ale neuvedl.
Američané varují výzvědné služby v zahraničí
Některé z desítek tisíc dokumentů, které Snowden získal, se podle zdroje citovaného The Washington Post týkají citlivých sledovacích programů namířených proti americkým rivalům, jako jsou Írán, Rusko a Čína. Další zase odkazují na operace, do nichž jsou zapojeny i země, které veřejně nevystupují jako američtí spojenci. Samotný proces informování zahraničních představitelů je prý delikátní.
V některých případech totiž část spolupracující vlády může o společném projektu s Američany vědět, zatímco druhá, například ministerstvo zahraničí, takové informace mít nemusí. Tyto dokumenty, pokud budou zveřejněny, mohou operace podle citovaného amerického představitele kompromitovat.
Reakce médií: Merkelová aféru NSA podcenila
Německá média připomínají, že už v létě se objevily informace o odposlouchávání německých občanů americkou rozvědkou, kabinet Merkelové ale v srpnu označil tuto aféru za ukončenou. "Rozčilení Merkelové je velké a je to pochopitelné. Ale předsedkyně CDU se
musí sama sebe ptát, zda vleklou aféru se špionážními aktivitami USA ve světě nepodcenila," píše server časopisu Spiegel.
Časopis Focus konstatuje, že na sociálních sítích často zaznívají hlasy, že Merkelová měří dvojím metrem. Když se v létě objevily informace o masovém sledování německých občanů americkou rozvědkou, kancléřka to podle uživatelů sociálních sítí bagatelizovala. Nyní mluví o skandálu, když se obětí sledování stala sama.
„Angela Merkelová stejně jako Barack Obama aféru NSA podcenili,“ uvedl De Telegraaf. I když prý v létě bylo jasné, jaký gigantický rozměr sledování zahraničních občanů americkými tajnými službami mělo, pokusil se Berlín spolu s Washingtonem celý skandál zamést pod koberec.
„Veškerá ujištění, jak dobré jsou německo-americké a vůbec transatlantické vztahy, patří nyní na papír k recyklaci,“ napsal Der Standard. Podle deníku pro Merkelovou nemůže být útěchou ani to, že odposlechy se týkaly také brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové či mexické hlavy státy Felipeho Calderóna. „Vítejte v klubu,“ to jediné teď podle Der Standardu může Merkelová zvolat.
Francouzská média poukazují na mírné závěry summitu
Francouzsko-německá iniciativa týkající se aféry kolem sledování komunikace evropských státníků americkými tajnými službami je „minimalistická“ a neměla by Spojeným států dělat starosti. Pod titulkem „Big Brother může volně dýchat“ to uvedl web francouzského týdeníku Le Point. Deník Le Monde si všímá, že nynější summit EU výslovně nevyzval USA, aby zastavily špionáž ve spojeneckých zemích.
Americký list USA Today připomněl, že většina zemí má špiony, kterými se navzájem sledují. „Není to věc, o které se ve slušné společnosti mluví,“ vysvětlil. Dodal ale, že ve světle zpráv v médiích vyvolaných Snowdenem musí vlády reagovat.
