Napětí mezi členy Evropské unie kvůli uprchlíkům trvá, přestože se lídři unijních zemí na středečním summitu dohodli na novém způsobu reakce na příchod běženců, shodují se v komentářích německé deníky. Die Welt navíc označuje výsledky summitu za nedostatečné, podle něj nepřinášejí řešení současné situace. K podobnému závěru dospěla i polská Rzeczpospolita.
Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung země osmadvacítky vyslyšely prosbu předsedy Evropské rady Donalda Tuska, aby na summitu neukazovaly světu vnitřní rozpory. „Přes všechnu na odiv stavěnou jednotu evropských partnerů bylo ale v Bruselu přesto zřetelné, že spory a vzájemná obviňování z uplynulých týdnů zachovaly své stopy,“ napsal deník. Stejně vnímá průběh summitu i berlínský Tagesspiegel. „Státy EU na krizovém summitu prozatím odložily svůj několikatýdenní spor o kurz uprchlické politiky. Napětí ale nezmizelo,“ napsal v komentáři.
Die Welt závěry summitu, na němž se státníci dohodli na posílení pomoci v krizových oblastech, na lepší ochraně hranic a na vytvoření registračních center pro uprchlíky v Itálii a v Řecku, hodnotí jako nedostatečné. „Slabý výsledek summitu jen překryl trhliny, které v EU nadále existují. (…) Vnější hranice EU budou v dohledné době nadále otevřené jak vrata od stodoly a bude to nutit mnoho členských států, aby prodloužily kontroly na národních hranicích,“ soudí Die Welt.
Server Spiegel Online nicméně konstatuje, že lepší výsledky summitu se nedaly očekávat. „Je pozoruhodné, že se v závěrečném dokumentu vůbec objevila jedna konkrétní částka - miliarda eur (27 miliard Kč) pro Světový potravinový program (WFP),“ uvedl server.
Rzeczpospolita: Migranti podťali nadvládu Berlína v Evropě
Polská Rzeczpospolita konstatuje, že uprchlická vlna podťala nadvládu Berlína v Evropě. Středeční summit ukázal, že Angela Merkelová se ocitla ve velké defenzivě. „Z pohnutí srdce, anebo spíše z velké naivity, německá kancléřka přislíbila na počátku září, že její země přijme všechny prchající nejen před válkou a násilím, ale dokonce před bídou a chybějícími perspektivami,“ připomněl komentátor a dodal, že Berlín spoléhal na to, že zbývající země Unie zaplatí za Merkelovou účet, pokud se ukáže, že počet uprchlíků překračuje i německé možnosti.
„Pravda se ale ukázala být pro Berlín brutální. Samozřejmě, země Unie si nakonec rozdělily mezi sebe 120 000 uprchlíků, ale za jakou cenu! Zpochybněny jsou takové základy integrace jako schengenská zóna a strukturální fondy. Poprvé také čtyři země Unie byly přehlasovány ve věci klíčové pro národní suverenitu. To u Rumunů, Čechů, Maďarů a Slováků zanechá křivdu na dlouhá léta,“ poznamenal deník. Za ještě důležitější pokládá to, že oněch 120 000 rozdělených uprchlíků je jen symbol, protože každý den do Řecka dorazí 6000 dalších.
„Další prvky plánu vůdců Unie jsou také málo přesvědčivé. Cožpak za miliardu eur, což je 0,3 procenta sumy pro Řecko, aby se vyhnulo bankrotu, bude Turecko s to udržet uprchlíky na svém území? Cožpak někdo opravdu věří, že bez nasazení armády se podaří ochránit před migranty stovky řeckých ostrovů ležících mnohdy jen pár kilometrů od tureckého břehu? Jak si lze představit, že Unie najednou začne odesílat do blíže neurčeného ‚domů‘ miliony ekonomických migrantů, pokud země s tak dlouhou koloniální historií jako Británie a Francie si s tím po desetiletí neporadily?“ ptá se Rzeczpospolita. Uprchlická krize tak zjevně přerostla přes hlavu Angely Merkelové, která nejenže nemá pro řešení prostředky, ale ani nápad, jak to udělat.
„To může znamenat, že období absolutní dominance Německa v evropské politice, zahájené před šesti lety, pomalu končí. To by samo o sobě nebyla špatná zpráva, kdyby nebylo jedné věci: není moc vidět, kdo by měl v evropské štafetě převzít od kancléřky kolík,“ uzavřel konzervativní polský list.
Summit ukázal na pokračující nejednotnost v EU
Málokdy se lídři EU sešli a zase rozešli tak rozděleni, přičemž zřídkakdy byla potřeba dosáhnout společného postoje k řešení nějaké krize tak velká, uvedl britský deník The Guardian. Výsledky summitu byly podle něj nepřesvědčivé a stejné otázky budou dominovat i summitu za tři týdny.
Šéfové států a vlád se sešli v Bruselu ve snaze pohřbít vzájemné hašteření kolem dosud největší přistěhovalecké krize EU, ale nedosáhli společného postoje. Podle listu se také z jednání summitu dá usuzovat, že lídři nyní nejsou s to zadržet a vyřešit tuto mimořádnou situaci. Volání po tom, aby evropské síly převzaly kontrolu na řeckých hranicích, odkud přichází nejvíc běženců do EU z Blízkého východu, vyznělo naprázdno, usuzuje The Guardian.
Na neshody upozorňují další britské i francouzské listy. Podle francouzského deníku Le Parisien prezident Francois Hollande na adresu zemí odmítajících přistěhovalce v Bruselu řekl, že „ty, které nesdílejí hodnoty a principy (Evropy), si musí položit otázku o své přítomnosti v EU“.
Slovenský tisk vesměs kritizoval Fica za žalobu kvůli kvótám
Slovenský premiér Robert Fico v zájmu svého předvolebního klání necelý půlrok před parlamentními volbami obětoval postavení Slovenska v EU, země zůstala v boji proti přerozdělování uprchlíků na základě kvót osamocena, komentoval slovenský tisk rozhodnutí Ficova kabinetu podat proti rozhodnutí většiny členských států evropské osmadvacítky ohledně rozmístění běženců žalobu k unijnímu soudu.
„Žaloba nemá velkou šanci na úspěch a jde o kampaň Roberta Fica. Není překvapením, že slovenské argumenty, šité na míru Ficova voliče, v němž lokální politici systematicky rozdmýchávají strach z uprchlíků, neohlušily Unii, která potřebuje řešit humanitární krizi nevídaných rozměru právě nyní,“ napsal list Sme. Samotné kvóty podle deníku nicméně nejsou řešením, na něž bude EU hrdá.
„Když zaútočíme na Unii, nikoho v Evropě nebude zajímat, že je u nás krátce před volbami a někdo zkrátka vsadil na takovou kartu. Vmanévrujeme se do tak trapné pozice, o jaké se nám ještě donedávna ani nezdálo,“ uvedl deník Pravda. List Hospodárske noviny naopak označil vzpouru Fica proti kvótám za riskantní, ale správnou. „Jistě, část suverenity jsme dobrovolně přenesli na EU. To ovšem neznamená, že Unie k nám bude přistupovat jako ke své gubernii, rozhodovat za nás nejcitlivější spory. A vnucovat nám ‚kvóty‘, kterými z uprchlíků, mířících do Německa, uděláme nesvéprávný dobytek,“ napsal deník.
