Evropská komise navrhla dočasně omezit ceny plynu. Uvolnit hodlá miliardy z unijních fondů

Nahrávám video

Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožňoval dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Nástroj je součástí dalšího souboru opatření, kterými chce unijní exekutiva zakročit proti energetické krizi. Nový plán také stanovuje principy pro společné nákupy plynu a uvolnil by miliardy eur z unijních fondů na pomoc firmám a domácnostem. Nezahrnuje ale dříve diskutované varianty cenového stropu.

Navrhovaný „mechanismus cenové korekce“ by fungoval jako pojistka proti extrémním výkyvům na trhu. Umožňoval by v případě potřeby nastavit takzvaný dynamický cenový limit pro obchodování ve virtuálním uzlu Title Transfer Facility (TTF), který je pro ceny plynu v Evropské unii rozhodující.

Dlouhodobější řešení Komise vidí ve spuštění doplňkového cenového indexu, který by utvářel cenu zkapalněného zemního plynu (LNG) a lépe odrážel nové podmínky na unijním trhu.

Podrobnosti o fungování nástroje pro omezování ceny plynu zatím nejsou jasné. Komise jej navrhuje pouze v principu, přičemž detaily chce vyjasnit až po případném souhlasu členských států EU. Vysoce postavený unijní zdroj před novináři nechtěl spekulovat o cenové hranici, při které by mechanismus mohl být aplikován, a mluvil spíše o tlumení vysokých nárůstů. Komise doufá, že nástroj bude k dispozici do začátku zimy.

„Musíme zkrotit volatilitu a extrémní cenové skoky na hlavním evropském tržišti s plynem,“ řekla na tiskové konferenci předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V tomto směru navrhuje také požadavek, aby platformy pro obchod s takzvanými energetickými deriváty zavedly do konce ledna nové pojistky proti silným výkyvům v rámci denního obchodování.

Nahrávám video

Co se týče nového cenového indexu pro zkapalněný plyn, chce jej Komise mít v provozu na jaře. Z aktuálních vyjádření ale vyplývá, že společnosti obchodující s plynem jej nebudou nuceny využívat.

Komise prosazuje společné nákupy

Von der Leyenová také zdůraznila, že pro unijní země budou lepší společné nákupy energií než samostatná národní řešení. „Víme, že jsme silní, když jednáme společně. Proto především klademe důraz na společný nákup. Víme, že poptávka po energii je rozsáhlá, proto je logické, že místo abychom se trumfovali nabídkami, měli bychom uplatnit společnou sílu společného nákupu,“ prohlásila na úterním brífinku.

Komise například navrhuje, aby při plnění zásobníků dodavatelé z celé EU společně poptávali množství plynu odpovídající alespoň 15 procentům kapacit. Také chce dát vládám větší volnost v podpoře firem a uvolnit na krizová opatření až téměř 40 miliard eur (984 miliard korun) z peněz vyčleněných na politiku soudržnosti.

Do nového energetického plánu nakonec unijní exekutiva nezahrnula žádnou z razantnějších variant cenového stropu na plyn, po jakých v uplynulých týdnech volaly mnohé členské země. Ve shrnutí svých návrhů ale zmiňuje možnost dotování plynu používaného k výrobě elektřiny jako postup, který si zaslouží další úvahy. Podle Komise je třeba najít uspokojivé odpovědi na některé otevřené otázky.

Von der Leyenová vyjádřila přesvědčení, že navržené kroky si získají podporu unijních vlád. Leccos v tomto směru může naznačit už summit konaný ve čtvrtek a v pátek. Podrobnější diskuse o návrzích se pak očekává za týden na radě unijních ministrů zodpovědných za energetiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 2 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 5 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po střelbách v Chicagu zvažuje Trump vojenskou intervenci

Série střeleb v Chicagu si od pátečního večera místního času vyžádala sedm mrtvých a třicet osm zraněných, uvedla podle agentury AP tamní městská policie. Americký prezident Donald Trump naznačil, že uvažuje o vojenské intervenci v tomto městě ve státě Illinois, píše AP.
před 10 hhodinami

Gruzie usiluje o přísnější dohled nad studenty z ciziny a nad pobyty získanými sňatkem

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.
před 10 hhodinami

Ukrajina představila databázi, která „odhaluje tajemství ruské armády“

Nástroj vyvinutý ukrajinským ministerstvem obrany shrnuje poznatky, které ukrajinské ozbrojené síly získaly ohledně zbraní používaných Ruskem na ukrajinském území od začátku plnohodnotné války v únoru 2022.
před 10 hhodinami
Načítání...