Evropská komise chce účinnější boj s dezinformacemi, v němž by se měly více angažovat internetové platformy

Evropská unie bude účinněji postihovat záměrné šíření dezinformací, které může ohrožovat fungování evropské demokracie. Evropská komise proto mimo jiné chystá závazná pravidla pro internetové platformy, které budou muset efektivněji postupovat proti zveřejňování manipulativních příspěvků. Povinné bude označování politické reklamy či zveřejňování jejích zadavatelů. Počítá s tím akční plán pro demokracii, který ve čtvrtek představila místopředsedkyně komise Věra Jourová.

Současná covidová pandemie podle Bruselu odhalila zranitelnost EU v digitálním prostoru, kde se šíří množství dezinformací spojených s nemocí či vakcínami. Podle unijní diplomacie zároveň mnoho manipulativních příspěvků často vytvořených v Rusku či v Číně usiluje o ovlivnění voleb v evropských zemích či o nabourávání demokracie.

Komise proto chystá řadu závazných návrhů a doporučení v rámci ve čtvrtek zveřejněného plánu, který se věnuje třem oblastem: boji s dezinformacemi, ochraně transparentnosti voleb a podpoře nezávislých médií.

„Musíme přizpůsobit naše pravidla možnostem a výzvám digitálního věku,“ prohlásila Jourová, podle níž v současnosti evropská demokracie není dostatečně odolná vůči dezinformacím a manipulacím.

Označovat politickou reklamu a její zadavatele bude povinné

Komise chce proto mimo jiné změnit přístup k sociálním sítím a dalším internetovým platformám, které až dosud pouze na základě dobrovolného kodexu monitorují a odstraňují příspěvky šířící nepravdivé informace. Komise chystá pravidla, která dají úřadům do rukou možnost vynucovat důsledný postup vůči dezinformacím. Platformy budou muset zajistit co největší transparentnost příspěvků, aby uživatelům usnadnily rozpoznání manipulativního obsahu. Měly by také více spolupracovat s ověřovateli faktů.

Regulátoři v jednotlivých státech budou mít v koordinaci s určeným evropským úřadem možnost postihovat nedostatky. Konkrétní podmínky má obsahovat norma o digitálních službách, kterou chce Komise navrhnout ještě v prosinci.

Jourová: Nechceme ministerstvo pravdy

Vůči snahám odstraňovat příspěvky je dlouhodobě kritická řada organizací i někteří politici, podle nichž jsou zásahy do obsahu internetových stránek cenzurou. Komise připouští, že jde o citlivé téma, a tvrdí, že nová pravidla budou namířena primárně proti těm, kteří budou manipulativní příspěvky zveřejňovat systematicky.

„Nechceme vytvořit ministerstvo pravdy. Svoboda projevu je zásadní,“ podotkla Jourová s tím, že by označování příspěvků za manipulativní měl předcházet dlouhodobý monitoring a vyhodnocování.

Brusel v rámci zveřejněného plánu rovněž předloží návrh normy zavádějící povinné označování politické reklamy na internetu. Na jeho základě by mělo být ihned po zveřejnění jasné, jaké příspěvky jsou součástí politické kampaně a kdo je financuje. Komise chce rovněž přijmout nová pravidla pro transparentnější financování evropských politických stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 4 mminutami

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 1 hhodinou

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 3 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 4 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.