Praha - Evropská jižní observatoř je nejproduktivnější pozemní observatoří na světě, známá je pod zkratkou ESO. Česká republika se k ní připojila v roce 2007. Z nejvýkonnější astronomické observatoře na světě Cerro Paranal v chilské poušti Atacama, kde pracuje dalekohled „Very Large Telescope“, připravila ESO pro světovou veřejnost na dnešek živé vysílání na webu.
Observatoř se buduje postupně od podpisu dohody o založení. Ta byla podepsána 5. října 1962 mezi tehdy pěti státy – Francií, Německem, Nizozemskem, Belgií a Švédskem. Od té doby buduje celou svoji sestavu teleskopů. Počet členských zemí ESO se postupně zvýšil na čtrnáct (13 evropských zemí a Chile). Podle smlouvy platné od 1. ledna 2007 se členem stala i Česká republika. Od 1. ledna 2011 se stala členem ESO Brazílie.
Jan Palouš, astronom:
„Čeští astronomové mají několik programů, které používají data z ESO. Jedná se o výzkum takzvaných bílých trpaslíků. Dalším projektem je zjišťování vzdálenosti dvojhvězd. Jde o proměnné hvězdy, které rády žijí ve dvojicích, nevíme, kolik jich ve vesmíru existuje.“
Evropská jižní observatoř (European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere - ESO) byla založena v padesátých letech 20. století. Cílem projektu je umožnit evropským vědcům pozorování vesmíru z jižní polokoule v co nejlepších klimatických podmínkách. Původně bylo vybíráno více lokalit, nakonec byla vybrána poušť Atacama na hoře La Sila v Chile. Výhodou je například možnost pozorování středu Mléčné dráhy. Ústředí ESO sídlí v Garchingu u Mnichova společně s centrálou ESA pro využití vesmírného teleskopu HST. V Chile má ESO kancelář v Santiagu de Chile, ta je centrem především administrativním.
Astronomové z různých zemí mohou kdykoli představit své návrhy
Práce v ESO funguje tak, že kdokoliv z jakékoliv země světa může předložit svůj návrh komisi, složené ze zástupců členských států. Pokud ho komise vybere, buď půjde koordinovat své pozorování přímo na observatoř, nebo bude pozorování probíhat v tzv. servisním módu, kdy astronom pouze předloží své požadavky a astronomové na observatořích je splní. Evropská jižní observatoř se rovněž stará o vzdělávání, od studentských stáží po soutěže jako Catch a Star! pro středoškoláky či výtvarné soutěže.
ESO je také přínosem ekonomice členských států, neboť ty se podílejí na dodávkách náročných konstrukcí dalekohledů. ESO je velmi nákladná organizace, v mnoha členských státech proto dochází rušení místních méně výkonných observatoří a přesouvání peněz do ESO. Probíhající projekty jako E-ELT (European Extremely Large Telescop) s průměrem primárního zrcadla 42 m budou však velkým přínosem světové astronomii a patří k nejnadějnějším.
