Etiopští vzbouřenci ostřelovali sousední Eritreu, tisíce lidí prchají do Súdánu

Konflikt mezi povstalci a federální vládou na severu Etiopie se přelil za hranice. Vzbouřenci ostřelovali sousední Eritreu a pohrozili i dalšími útoky na civilisty, pokud tamní vláda vyšle do Etiopie své jednotky. Krvavé střety hlásí i západ země. Dosud neznámí ozbrojenci tam přepadli autobus a zmasakrovali 34 cestujících. Ze země proto v posledních dnech utekly tisíce lidí.

Šéf Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF) Debretsion Gebremichael neřekl, kolik raket povstalci do sousední země vypálili, pohrozil ale, že budou následovat další útoky. TPLF obviňuje eritrejskou vládu, že její jednotky překročily hranice, aby podpořily vládní jednotky Etiopie.

Eritrea podle BBC jakékoli zapojení do vnitřního konfliktu v sousední zemi odmítla. Podle zpravodaje BBC v regionu se ale bojuje i u hranic a zranění vojáci jsou odváženi do eritrejských nemocnic.

Mezi etiopskou vládou a TPLF, která kontroluje nejsevernější etiopský stát Tigraj, panovalo dlouhodobé napětí, jež přerostlo ve vojenské střety před dvěma týdny. Tigrajci, kteří tvoří asi pět procent etiopského obyvatelstva, měli v minulosti značný vliv na etiopskou politiku. Jejich vliv se však zmenšil, když se v roce 2018 k moci dostal etiopský premiér Abiy Ahmed z etnika Oromo, a poté co TPLF loni vystoupila z jeho koalice.

Etiopie a Eritrea vedly ozbrojený konflikt, který si vyžádal na 80 tisíc obětí, od roku 1998. Po dvou letech ostrých bojů přešel konflikt do vleklého hraničního sporu. Vztahy obě země obnovily až v roce 2018, kdy podepsaly dohodu, o niž se zasloužil právě etiopský premiér Ahmed, který za ni loni dostal Nobelovu cenu za mír.

Tři desítky mrtvých po útoku na autobus

Na severozápadě Etiopie zaútočili v noci na neděli dosud neznámí ozbrojenci na autobus a zabili nejméně 34 lidí. „Počet obětí zřejmě poroste,“ uvedla místní komise pro lidská práva na Twitteru. Útok se stal ve státě Benishangul-Gumuz. Podle komise přichází zprávy o podobných útocích i z jiných částí země, cílem ozbrojenců jsou podle ní i uprchlíci.

Boje na severu Etiopie ovlivňují situaci také v sousedním Súdánu, kam před nimi od začátku listopadu uteklo nejméně 17 tisíc civilistů. Tamní vláda ale očekává, že by na jeho území mohlo v příštích dnech přijít až 200 tisíc uprchlíků ze severní Etiopie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...