Tallin - Vypadá to jako návrat do dob Studené války. Rusové si platili estonského špiona, který jim zprostředkovával utajené informace ze Severoatlantické aliance. Jedenašedesátiletý Herman Simm, zaměstnanec estonského ministerstva vnitra, je podezřelý z toho, že poskytl Moskvě utajené materiály o počítačové obraně NATO, americkém protiraketovém štítu nebo operacích v Afghánistánu.
Simm měl jako zaměstnanec estonského ministerstva přístup k utajeným dokumentům uvnitř NATO i Evropské unie. Estonec mohl podle odborníků sledovat v podstatě veškerou dokumentaci mezi členskými státy a oběma organizacemi, informace pak poskytoval ruským tajným službám.
I když byl Estonec kvůli podezření ze špionáže zatčen v Tallinu už 21. září, případ se provalil až teď. Policie Simma začala podezřívat poté, co přišla na to, že disponuje podezřele velkým majetkem, pořídil si třeba rezidenci nedaleko Tallinu.
Tým vyšetřovatelů po jeho zatčení začal zjišťovat, jaké vlastně špion napáchal škody. Ukázalo se, že došlo k vážným únikům choulostivých informací. Simm údajně Moskvě poskytl dokumenty aliance o kosovské krizi, válce v Gruzii nebo třeba o systému protiraketové obrany.
Pro Rusy přitom Simm pracoval údajně už od 80. let, v polovině 90. let potom jeho špionážní kariéra strmě stoupala díky tomu, že stanul v čele estonské policie. Později začal pracovat pro ministerstvo vnitra. Za ta léta vyinkasoval za své služby od Rusů několik miliónů dolarů. Za špionáž by mohl dostat až 15 let vězení.
Vyšetřovatelé považují estonského agenta za „velkou rybu“. Představitelé aliance v Bruselu ho přirovnávají k dvojitému agentovi CIA Aldrichu Amesovi, který předával tajné informace KGB. Člen estonského parlamentu a šéf komise pro bezpečnost v rámci estonské vlády Jaanus Rahumägi označil případ za „historickou ztrátu“.
