Tel Aviv - Většina návštěvníků Izraele zamíří spíš do drahých hotelů v Jeruzalémě nebo u Středozemního moře. Pro dobrodruhy je tu ale i úplně opačná možnost, místo koupání a luxusu si vyzkoušet život v místě, kde se voda skrývá v lepším případě desítky metrů pod zemí. V Negevské poušti vznikla ekologická vesnice, která svým návštěvníkům nabízí užitečnou zkušenost se zdánlivě neobyvatelným koutem světa.
Ekologické domy v údolí Arava na poušti Negev rostou pomocí bahna, slámy a šikovných rukou. Je jich tu už několik, slouží jako jídelna, ubytování pro dobrovolníky nebo prázdninové chatky pro turisty. „Přišli jsme sem z Haify a Tel Avivu. Byli jsme městští lidé a tady jsme se museli všemu naučit, neuměli jsme nic,“ vypráví zakladatelka ekologické vesnice Rinat Bashanová.
Rinat Bashanová a Yair Bilensky založili svou eko-osadu Tzukim před šesti lety. Pro své děti hledali místo bez aut a ruchu a nalezli ho prostřed pouště. Na první pohled se zdá neobyvatelná, důkazem opaku jsou ale po staletí kočující beduíni. Rinat a Yair přesto museli svůj život změnit od základu. „Naše domky hloubíme do skály. A co vydolujeme, použijeme spolu se slámou na stěny. Tady v poušti máme spoustu bahna, které skvěle lepí. S ním spojíme kamení a hodí se taky na omítku,“ doplňuje druhý ze zakladatelů Yair Bilensky.
Tlusté zdi chrání obydlí před úporným vedrem letních měsíců a dobře izoluje i v zimě. Na vlastní kůži to zkusila třeba Silvia Bintová, dobrovolnice z Portugalska. „Když jsem v lednu dorazila, venku bylo něco nad nulou. Ale v chatě bylo příjemně. A v létě je tu zase chládek,“ vzpomíná. Dobrovolníci ale přijíždějí z celého světa, pomáhají se stavbou nebo obsluhou prázdninových hostů. „Není tu žádná televize, právě jsme se byli vykoupat. Je to paráda,“ libuje si turistka z Londýna Alex Lezimová.
Projekt podporuje i tel-avivská organizace Go Eko. Snaha o ochranu životního prostředí byla od počátku hlavním cílem. Vodu ohřívají solární panely na střechách domů a ani kapka nesmí přijít na zmar. „Používáme jen ekologická přírodní mýdla, v koupelnách i kuchyni. Všechna voda se tak může vrátit zpátky do země, a kdekoliv ji vypouštíme, tam zavlažuje naše rostliny,“ vysvětluje Bašanová.
Než odpadová voda zalije záhonek, proteče soustavou filtrů na odstranění tuků. Recykluje se tu, co se dá, dokonce i lidský odpad. Toalety v domcích fungují jako kompost, po roce lze obsah nádrží využít ke hnojení. Suché splachování je další samozřejmostí. „Na celý provoz si rychle zvyknete. Je to tu zkrátka jiné, ale moc nás to baví,“ pochvaluje si izraelský turista Ziv Netzer.
Dokonale ekologického provozu ale zatím nedosáhli ani tady. Stále ještě potřebují ledničky na uchovávání potravin, plyn na zimní ohřev vody a taky beton na střechy domků. Zakladatelé vesničky ale ukázali, že i po odchodu beduínů může být poušť příhodným místem k životu.
