Do izolované Severní Koreje čím dál více proniká svobodné podnikání, avšak ve formě černého trhu. Část lidí díky tomu bohatne, komunistické vedení země ale tato šedá ekonomika staví před silné dilema. Tam, kde se síla trhu úspěšně rozvíjí, diktatura zpravidla dlouho nepřežije.
V posledních dvaceti letech se rozvinula šedá ekonomika, která pod vedením Kim Čong-una sílí. Změny na ulici v Pchjongjangu jsou vidět. Oproti tomu, jak to vypadalo před pěti lety, je větší provoz, víc aut a také menší uniformita oblečení. To vše je znakem bohatnutí části pchjongjangských obyvatel.
„Politika Kim Čong-una je k soukromému podnikání výrazně přátelská, i když přístup jeho otce tak jednoznačný nebyl. Kolísal, soukromou ekonomiku příležitostně toleroval a podporoval, aby se ji později zase snažil vymýtit,“ zmínil koreanista Andrej Lankov.
Zbytek země nezažívá stejný růst životní úrovně jako hlavní město. Přesto změny viditelné v Pchjongjangu pohání. Centrální politika, záplavy a rozpad Sovětského svazu vedly v devadesátých letech k hladomoru. Přídělový systém se rozpadl a donutil miliony lidí prodávat a měnit v zájmu přežití. Tváří v tvář volbě, zda povolit něco, co je v ideologickém rozporu, nebo nechat lidi vyhladovět, režim přivřel nad černými trhy oči. Mnohé zůstaly i po hladomoru.
V projevu k 70. výročí vzniku vládnoucí strany Kim Čong-un slíbil politiku pro lidi. Podle expertů je otázkou času, než se KLDR formálně vydá cestou tržních reforem jako Čína před 35 lety.
